Moon Child (2003)

Budou následovat SPOILERY ___ Velice zábavné a poutavé, ale rozhodně ne tak, jak tvůrci zamýšleli. Kromě některých okamžiků, které evidentně vtipné být měly (naprosto vede akční scéna, ve které se všichni hrdinové poprvé setkávají a spojují své síly v boji), však byla většina filmu evidentně míněna naprosto vážně, jenže pokusy o seriózní drama narušuje spousta faktorů - ať už svérázné herectví Hydea a Gackta, které není podřízeno vytvoření uvěřitelné postavy, ale spíše exhibicí pánů zpěváků, dále směšné dialogy (Gackt-scénárista je buď mistr parodie nebo absolutní břídil, viz scéna smrti jedné z postav - v dešti umírá v náruči kamaráda a v pláči sdělí, že mu volali ze sirotčince, že si pro něj matka přijde, přičemž o dané matce či sirotčinci nebyla za celý film ani zmínka, zřejmě se tím mělo dodat na dramatičnosti, ovšem podobných scénaristických lapsů je ve filmu více), nebo třeba drobné detaily, které však naprosto vyrušují z divácké iluze (postavy nosí v průběhu mnoha let stále to samé oblečení, Gacktův kabát je i pod desítkách let stále krásně bílý:-), postavy přímo na sebe střílejí jak posedlé, ale nikdo se není schopný strefit, z upíra se na slunci kouří, jen když se to zrovna hodí apod.). Film má velmi rozkolísanou dramatickou strukturu, postavy se potkávají, občas někdo zemře, občas se skočí v čase, aby pak zase někdo zemřel. Způsob vyprávění se postupně přetavuje do nostalgické nálady, ve které většina postav dochází k tomu, že kdysi to bylo lepší a že než v tomhle světě žít, tak je lepší se odebrat pod kytičky, bohužel způsob, jakým se postavy vstříc své smrti vrhají, bývá dost nelogický či dramaticky naprosto selhávající. Plus nesmí chybět slzy ždímající momenty s němou dívkou, která po mnoha letech promluví (a pak umírá na rakovinu), emo-upír, který trpí svým prokletím a chce se upálit na sluníčku, pomsta bratrovy smrti a podobná srdceryvná klišé. Mimochodem režisér evidentně soudě podle názvů ostatních filmů normálně točí soft porno, ve filmu však překvapivě nic hanbatého není. Body k dobru za atmosférický závěr.

Vizuálně působivé, ale obsahově a herecky slabší.(max.50%)

Dvouhodinový jap film o arogantních namachrovaných pouličních upírech. Na to jsem čekal..

Tak tohle nebylo nic pro mě. Nechci ten film úplně odepisovat, protože si to nezaslouží, ale nijak mě to neoslovilo. Bavit mě to začalo až v samotném závěru, a to je na dvouhodinový film málo.

Ty, jo!!! To jako vážně? Políček do tváře filmařského řemesla. Umění v tomto případě dávno narukovalo (nebo zemřelo na úbytě, souchotě, porfyrii či hypertrofii ega tvůrců a ostatních zainteresovaných), tudíž nemluví a nemá ani cenu je zmiňovat. Ty, jo...