Montevideo, vidimo se! (2014)

Pokračovanie futbalového sna je takisto natočené pútavo, len tu už chýba to nadšenie. Výkony rozhodcov boli kritizované aj v tlači, keď pri pokuse o vyrovnanie v zápase medzi Argentínou a Francúzskom mali možnosť Francúzi zmeniť stav, ale rozhodca odpískal koniec zápasu. 6 minút pred koncom oficiálneho času. Následne pozval obe mužstvá dohrať duel, ale Francúzi prehrali 0:1. Bol to prvý šampionát a tak to aj vyzeralo. Srbský film, to využil dokonalo.

Autor snímku chtěl všechno - velkolepost, oslavu svojich rodných, naivní malovaný svět, naivní malované vztahy a naivní malované situace a příběhy a dokonce i velké myšlenky. Pro mě tato barevná pohádka postrádá rozměr pravdivosti - jednoduše jsem tomu neuvěřil, film mě nevtáhl ... a to přes záplavu různých nápadů, obrázků a obrazů a scének ... nu což, nic se neděje ;-) a to třetí místo na MS jim přeju :-) co by ne ...

První MS ve fotbale v uruguayském Montevideu a zajímavý příběh týmu Jugoslávie. Pár skutečností a zajímavostí. Žádná kvalifikace se nehrála. FIFA pozvala všechny tehdejší členy a navíc Anglii. Celkem se zúčastnilo 13 týmů. Z Evropy jen 4. Jugoslávie, Francie, Rumunsko a Belgie. Žádný zápas neskončil remízou. MS 1930 se stala domácí Uruguay, když ve finále porazila 4:2 Argentinu. Zápas o třetí místo se nehrál - brali USA a Jugoslávie. Až v roce 1986 FIFA rozhodla, že třetí místo obsadili USA - lepší celkové skóre.

Hezký, milý, úsměvný, ale také hodně dlouhý, naivní a příliš nostalgický. Takto by se dal charakterizovat tento film o mém milovaném fotbalu, respektive o dobrodružství jugoslávské reprezentace na prvním mistrovství světa v Uruguaji. Škoda, že ve druhé půli děj trochu sklouzává na úroveň jihoamerické telenovely, protože jinak jsem se bavil a možná bych tomu dal i plný počet hvězd. Docela by mne zajímalo, jestli doopravdy v semifinále proti domácímu týmu ty Jugoše rozhodčí tak "zařízli" nebo to jen tvůrci přikrášlili, aby se mohli cítit, jako morální vítězové. Skoro bych tomu věřil, jihoameričané jsou horkokrevní a fotbal je u nich druhým náboženstvím. Každopádně je to příjemné osvěžení a fotbalovým fanouškům lze doporučit bez problémů.

Fotbal mám rád a o tomto příběhu jsem přitom vůbec nevěděl. Tvůrci ze Srbské repre udělali absolutní mazánky, které prostě musíte mít rádi. A to vlastně vůbec nevadí, že jste neviděli první díl, který vypráví o tom, jak se tato banda kluků na mistrovství světa v Montevideu vlastně dostala. Celý příběh tak začíná cestou na mistrovství světa, která ve třicátých letech musela být silně náročná. Líbilo se mi, jak tvůrci představili pár situací, které by se v současné době za žádných okolností nestaly. Třeba ten průser s dresy. Na druhou stranu právě tyto absurdní situace vytvořily humornou stránku celého filmu. A nekonečné narážky na Jugoslávii a drzý kecy toho Chorvata tomu jen a jen pomohly. Jediný problém jsem tedy nakonec měl snad jenom s délkou. Bejt to kratší, byl bych radši. Vše ale vynahradil závěr, kterej představuje snad nejhorší zařízlej zápas v dějinách FIFY. Viděno na základě Challenge Tour 2015