Minuta věčnosti (2021)

Drama? Napeti?  Hm... Neuveritelna nuda. Dcera na facku - obavam se, ze diky tragickymu herectvi predstavitelky. Prekvapila me jeji filmografie - z zadnyho filmu si ji (mozna diky Bohu) nepamatuju.  Exteriery...to co je na Islandu krasny v tomle filmu proste neni...totez se v klidu dalo natocit nekde v okoli Jiretina😬 Pokud se v druhe polovine neco zlepsilo, je mi lito,  nedokoukala sem...to se nedalo...
Jedna hvezda Jirimu Langmajerovi...je fajn, ze dokaze dustojne zahrat i neco jinyho nez potrhly chlapiky...

Snad nejdelších 78 minut mého života. Nedělal jsem si velké naděje, ale bylo to ještě mnohem, mnohem horší. Ten pocit trapnosti z replik a scénáře obecně byl nesnesitelný. Samotný nápad je výborný, ale ty dialogy jakoby psala nějaká raná verze GPT. 46% je opravdu hodně nadhodnocené. Navíc jak si čtu komentáře, spoustě diváků pointa vůbec nedoklapla.

Celkem zajímavě pojatý snímek v krásné přírodě na Islandu, sice se nedozvíme, proč zrovna na Islandu (fakticky asi kvůli pandémii), ale mnohé záběry jsou fakt krásné. Na mě toto psychologické drama působí celkem dobrým výsledným dojmem, jsou tu vlastně jen dvě postavy otce a dcery a působí to lehce mysteriózně.. Jasně, není to nic extra, co by zastavilo Zemi, ale rozhodně to není tak špatné, jak tu někteří píší.. A konec byl celkem fajn, na české poměry lehčí nadprůměr...60%

Film, který předpokládá, že se dokážete podívat tak trochu "mimo box" a zapojit fantazii odtrženou od reality. Oceňuji snahu natočit takový film, který se vymyká běžnému vyprávění, ale když už to bylo tak zamýšleno trochu abstraktní, mohli se tvůrci oprostit od snahy aby film pochopili všichni. Chybělo mi v něm doopravdy něco zajímavého, co člověku zaměstná hlavu. Adekvátní zápletka ke správně syrovému prostředí, scénář bohužel trpí na hloupé dialogy o ničem a zpracování limituje až rušivé herectví hlavní herečky. No, škoda.

Stejně asi jako každého i mě nalákalo ono české dobrodružné drama odehrávající se na Islandu. Přiznám se ale, že pravděpodobně, stejně jako ostatní, jsem čekal trochu něco jiného. Minuta věčnosti se dost úporně snaží brnkat na artovou strunu, což se jí minimálně po stránce vizuální daří. I samotný námět není vůbec k zahození, jenže zatímco jsem očekával emocemi nabité sbližování otce s dcerou, dostal jsem podivné dialogy a nesympatický, přehnaně pubertální herecký projev jinak hezky vypadající a tou dobou takřka třicetileté Martiny Babišové. Co vedlo tvůrce z ní udělat mentálně nevyspělou rozcapenou jednadvacetiletou čtrnáctku, to fakt nevím.