Milujeme golf (1991)

Znova do zbraněmě zoufale nudilo, po roce a půl si z toho skoro nic konkrétního nevybavím,Dovolená na pískumi připadala jako laxní fádnost ozvláštněna nanejvýš trapností a do dalšího filmu Lasseho Åberga jsem prakticky žádné naděje nedával. Jen mě po čase, když jsem k jeho tvorbě zabloudil, prostě začlo zajímat, nakolik se Åberg coby výhradně autorský režisér za cca 10 let posunul... a skutečně ano: s jeho filmem z roku 1979 jsem ztrávil jen 80 minut, s filmem z roku 1991 již těch minut bylo 107... :o) Ale konec ironie! Tady jí zas tolik není třeba, i když zrovna stopáž bych uvítal kratší. Zpočátku (mimo skvělé první dvě minuty) jsem měl nešťastný dojem další mdléåbergoviny. Jenže záhy si mě tahle hříčka kolem golfu získala a kupodivu jsem kývl i na to pomalé komorní tempo pro situační komedii s groteskními prvky a docela kouzlu onoho zvláštního stylu podlehl, až jsem byl překvapený, že mě nějaká Åbergova komedie takto pozitivně upoutala. Dokonce i sám Lasse v hlavní roli mi byl nesmírně sympatický, jeho svérázná cesta společně s trénerem k vyplnění touze stát se golfovým hráčem mě bavila a výcviková metoda pomocí nevšedního vynalezeného stroje patří ke zlatým hřebům celé komedie. Nadšení se u mě sice nekoná, ale spokojenost ano. ****„Pít jsem nepřestal, pouze jsem omezil alkohol. Mělo to špatný vliv na krevní tlak. Ne ten můj, ale manželčin.“[75%](29.12.2022)