Milion malých střípků (2018)

James je alkoholik a narkoman. Dojde to tak daleko, že skončí v léčebně. Seznámí se zde se spoustou zajímavých lidí. Dokáže překonat závislost a porazit své démony?Aaron Taylor-Johnson je vynikající herec. V režii jeho manželky mu to jde také výtečně. Dokonce je spoluautorem scénáře. Ve své podstatě je celý film oneman show. Z počátku vypadá nadějně, ale pak se pomalinku rozpadne.Čekal jsem naturalistický příběh, místo toho jsem dostal romantickou "pohádku", vedle níž i Úsměvy smutných mužů vypadají mnohem surověji. Scénář je kýčovitý, k závěru film působí nekonečně dlouze. Nebýt Billyho Boba Thorstona, který příběhu dodává alespoň trochu grácie, jednalo by se čistě o podprůměrný snímek. Co jej trochu ještě pozvedá, jsou některá zajímavá obrazová vyjádření - velmi se mi líbilo to s tím bílým světlem z okna, které kontrastují černé konfety. Film dále povzbudily citace od Lao-c’. A zde to vše končí…Výsledek tohoto skoro dvouhodinového rádoby filmu o feťácích s těžkým životem v područí alkoholových démonů je jakási růžová pohádka s tím, že všechno bude fajn. Za mě nemá film dobré vyznění (ano, konec může být trochu silný, to ano). Ve výsledku je to jen velice naivní pokus o něco silnějšího. Obrovské zklamání!

„LENNY, CHCI TĚ TAM VZÍT. ČEKAJÍ TĚ HNUSNÝ DNY, MOŽNÁ TY NEJHNUSNĚJŠÍ V ŽIVOTĚ. BUDEŠ CEJTIT BOLENÍ V DUŠI, O JAKÝM SE TI ANI NESNILO. ALE PŘEMŮŽEŠ TO A BUDEŠ DÁL ŽÍT ČISTEJ A SVOBODNEJ …“Příběh z odvykačky. James je troska a právě teď se rozhodne, jestli troskou zůstane…  Příběhová mozaika lidí, jenž zapadají do léčby. Nejsou extra zajímavý. Když Jamesovi přestane mrdat a naváže romantickej vztah, máme tady takovou inventuru života…. s tím, že je třeba kurva vydržet! Prostě film z léčebny, o boji se závislostí na alkoholu a cracku. Všemu rozumím, všechno chápu. Jen tý léčebny bylo moc a konflikty tak nějak normální. Za srdce mě to nechytlo.///NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT:1.) Stejnojmennou knihu, kterou v roce 2007 napsal James Frey, neznám. 2.) Nejsem tím, čím jsem býval. A jsem na to hrdej…///Thx za titule „Jan Váňa“.PŘÍBĚH****HUMORneAKCEneNAPĚTÍ*

Viděl jsem už dost filmů o feťácích i alkáčích, poznal jejich prostředí i trochu osobně, no a můžu tedy naprosto zodpovědně prohlásit, že tohle byla asi ta největší sračka, jakou jsem o feťácích a alkáčích viděl. Pozérská, vyumělkovaná, nasládle patetická, od reality odtržená, s postavami plochými jako prkno. Pí rejžová by se měla napříště radši držet točení pseudoeroťáků pro staré panny, a ne se pouštět do témat, která přesahují rámec její mentální kapacity. A o čem že to tedy v kostce je? A bacha, tohle bude spoiler jako kráva. No, je to o protivném a nesympatickém cápkovi, který do sebe pere všechno na co přijde a kterému jeho brácha zařídí léčení. Brácha ho má totiž moc rád. Rádi ho mají i felčaři v léčebně, i terapeuti, i zřízenci, i pacoši, ženský i chlapi, všichni mu vycházejí vstříc a chtějí s ním kámošit a chápou ho a snaží se mu pomoct, ačkoliv on se neustále chová jako vzeklá hysterická pipina. A pak se i zamiluje do ještě větší blbky než je on sám a doktoři kvůli němu změní i pravidla špitálu a on se taky začne měnit a jeden pacoš mu chce říkat synu a adoptovat ho a to už jsem fakt blil z týhle trapárny, nic tak blbýho jsem totiž už dlouho neviděl. Jedinej důvod pro tenhle film kterej mě napadá je ten, že rejžová se chtěla pokochat pohledem na cápkovo dlouhý péro, který ho ve filmu nevím proč nechala dvakrát vytáhnout. A to je asi tak všechno, co bych k tomu řekl. Jedna slabá ne za trapnýho Thorntona, ani za nepřesvědčivou Lewisku, ale za labilního homouše Ribisiho a schizouše Dastmalchiana, tyhle dvě postavy mě aspoň trochu bavily.

Slabe, Ten Krajcir Dzonsn nie je az taky dobry herec, nemam z neho natecene prirodzenie a nebudem tu davat 5 hviezd. ne, ne. Giovanni Ribisi detto - plany herec, nevie hrat. Tu bol este v roli homosexuala. mne to nevadi, mne je jedno koho picha do prdele. Na poli protialkoholickych filmov stale vedie Bill Wilder so svojim kuskom z roku 1945  : 20 %

Filmov o alkáčoch a feťákoch, ktorí proti svojej vôli boli donútení ísť na odvykačku, bolo nakrútených neúrekom, ale tento z tých všetkých, ktoré som ja videl, je zrejme najväčšia šupa! Hlavný hrdina (Aaron Taylor-Johnson) mi neuveritelne zapasoval i napriek svojmu egu a arogancii. Okrem iného je vo filme použitých i pár dobrých myšlienok od slávneho Lao Tzu z knihyTao Te Ching! No a záverom ešte dodám, že toto bol asi prvý film, v ktorom som zniesol Juliette Lewis a snád prvá rola, v ktorej som si naozaj obľúbil Billy Bob Thorntona.P.S.Giovanni Ribisi ako buzik nemal tiež chybu!