Město mé naděje (1978)

Město mé naděje (1978) – filmový poster
Originální název:\N
Rok:1978
Žánr: Drama
Režie: Jan Kačer
Délka:88 min
Hodnocení:2,4/10

Sledovat Město mé naděje online

Přehrávač zatím není dostupný.

O filmu Město mé naděje

Jan Kačer proslul především jako herec, ale několikrát se ujal - nepříliš úspěšně - i filmové režie. Podle cizího scénáře natočil angažovaně se tvářící budovatelský příběh: vypráví i zkušeném inženýru, jenž byl pověřen, aby sestavil tým specialistů pro strojírenské zajištění mírového využití atomové energie. Vylíčení lidských dilemat je však příliš ploché a proklamativní stejně jako obraz ostravského průmyslového prostředí, hrdinové uvažují o jediném: o řádném splnění zadaného úkolu... Film byl již v době svého vzniku opomíjen a záhy jej přikrylo zapomnění.

Obsazení

Tato stránka je generována automaticky za pomocí údajů zjištěných z veřejně dostupných zdrojů a sjednocených pomocí AI ChatGPT. Uvedené údaje nejsou redakčně kontrolovány, monitorovány ani upravovány a mohou být nepřesné či nesprávné.

Komentáře (14)

Komentáře jsou vkládány jejich autory a nepodléhají redakčnímu schválení ani kontrole. Za jejich obsah odpovídají jednotliví autoři. Komentáře mohou být automaticky přebírány z dalších webových stránek.

Dvojirakri ★☆☆☆☆

Já byl tak strašně na rozpacích jak hodnotit, opravdu! Na jednu stranu krásné záběry průmyslové čtvrti, kouřících komínů, kovohutí, kolejí a vlaků, tohle muselo potěšit každého vyznavače učení Páně-U->mbrtky! Na druhou stranu nudné a snad až zbytečné vmontování divadelních zkoušek, a dokonce,FUUUJ, i sport ! ! ! Tímto byl celý snímek dehonestován! Byly-li by tyto záběry pečlivě vystříhány, šlo by oryzí prachmatické dílokteré by bylo uctíváno jak na slunci tak pod zemí! .....eeeehm, ale vraťmě se zpět, ne, vážně, je to děs běs a ta jedna hvězda fakt jen za ta průmyslová panoramata a zákoutí. Černá barva tomu sluší. Ještě přidám hlášku která mě pobavila asi nejvíc:- "Z galaxie v Andromedě k nám světlo letí 8 miliard let..." - "..osm miliard... takových peněz..."

Zdroj: ČSFD.cz (2023-12-05)
Schlierkamp ★☆☆☆☆

Československé drama z industriálního prostředí těžkého průmyslu odehrávající se v Ostravě, v němž dostane inženýr Rataj (D. Ožana) nabídku vybudovat systém získávání energie z jádra. S tím souvisí vyprojektování a výroba dílů na jaderné reaktory, přičemž jejich realizaci brzdí zastaralé vybavení a technologie. Snímek dosti poznamenaný normalizační atmosférou ve velké míře doplňují záběry z průmyslových hal vítkovických železáren, což navozuje dojem všudepřítomné špíny, hluku, nevzhledných industriálních budov a s tím spojené deprese. Neznámý, ale docela sympatický ostravský herec D. Ožana působí klidným a vyrovnaným dojmem, pocity neklidu, vzrušení a bezmoci v něm vyvolávají pouze diskuze se starším synem J. Čapkou a také okamžiky, kdy vidí, že na náročný svěřený úkol nestačí. Vznětlivý syn pracuje ve stejném podniku jako jeho otec, avšak přestože vystudoval jadernou energetiku, pracuje v podniku na bezvýznamných projektech, což vede k jeho dlouhodobé nespokojenosti. Úkol, jenž na sebe naložil otec Rataj, byl však příliš velký, což vyústilo k srdeční příhodě a posléze také ke skonu hlavní postavy. Syn J. Čapka využije příležitosti, dokončí otcův projekt a nasměruje výrobu nových dílů potřebných pro reaktor na správnou cestu. Druhý, mladší Ratajův syn v podání T. Töpfera hrál hokej za Vítkovice jako brankář a do děje filmu se příliš nezapojil. Sám autor snímku, herec J. Kačer, jehož dílo vnímám jako obvyklou úlitbu režimu neboli ospravedlnění za 60. léta, se objevil v malé roli režiséra amatérského divadelního souboru. Scény s divadelníky však byly zbytečné, nudné a otravné. Pan Kačer, ač jeho osobu chovám v mimořádně oblibě a úctě, tento film nezvládl. Velký vliv na neúspěchu tohoto filmu vidím v obsazení lokálních, a tudíž neznámých, ostravských herců. Ze známějších herců se objevili v malých rolích K. Vochoč, J. Vlasák a M. Šplechtová coby dívka vzpurného J. Čapky. Domnívám se, že se sice nejedná o takovou katastrofu, aby v hodnocení převažoval odpad, zejména pokud se vyprávění věnuje hlavní dějové linii, ale objektivně se jedná o zdlouhavé a nepovedené dílo, které zejména normalizační prvky táhnou ke dnu. Ve srovnáním s o šest let mladším, podobně industriálně zaměřeným filmem o budování jaderné elektrárny Atomová katedrála, které také má mizerné hodnocení, je jednoznačně slabším.

Zdroj: ČSFD.cz (2022-11-12)
Jonatthan ★☆☆☆☆

Pokus spojit realistický industriální film s uměním se zcela minul účinkem. Kačer asi tenkrát něco hulil, nebo byl v Ostravě tak znečištěn vzduch, že byli sjetí všichni herci, kteří se této sračky zúčastnili. Nejhorší okamžik - dědek, který stále medituje o životě i během hokejového zápasu. Nejlepší okamžik - zaplivaná "čtyřka" hospoda a každý záběr s půvabnou Miluškou...

Zdroj: ČSFD.cz (2013-12-11)
PatoP ★★☆☆☆

Ja síce mám rád filmy s výrobnou tématikou, ale musia mať nejaký dej, ktorý dokáže človeka upútať, no tento film nemá ani hlavy ani päty. Chcieť zavádzať umenie do takéhoto druhu filmov sa veľmi nevypláca. Napríklad Jaroslav Balík to včas pochopil vo svojom normalizačnom opuse "Atomová katedrála". Myslím, že teraz to už vie aj Jan Kačer, ktorý si k tomu všetkému zvolil do svojho diela ešte aj hercov, ktorí tu podali výrazne nepresvedčivé výkony. Takže hodnotím to dvomi hviezdičkami kvôli exteriérom vítkovických železiarní, ktoré sa dnes už len tak niekde nevidia.

Zdroj: ČSFD.cz (2009-06-03)
sator

Příšerná hudba Klusáka,hnusné exteriéry,nelogické jednání postav v hlavních rolích špatní oblastní herci-Zapoměl jsem na něco ?
Tomáš Töpfer, který zde hraje hokejového brankáře, se pravidelně zúčastňoval tréningu ligových Vítkovic, jak říkal, aby se naučil předstírat že hraje.

Zdroj: ČSFD.cz (2020-06-11)