Město mé naděje (1978)

Já byl tak strašně na rozpacích jak hodnotit, opravdu! Na jednu stranu krásné záběry průmyslové čtvrti, kouřících komínů, kovohutí, kolejí a vlaků, tohle muselo potěšit každého vyznavače učení Páně-U->mbrtky! Na druhou stranu nudné a snad až zbytečné vmontování divadelních zkoušek, a dokonce,FUUUJ, i sport ! ! ! Tímto byl celý snímek dehonestován! Byly-li by tyto záběry pečlivě vystříhány, šlo by oryzí prachmatické dílokteré by bylo uctíváno jak na slunci tak pod zemí! .....eeeehm, ale vraťmě se zpět, ne, vážně, je to děs běs a ta jedna hvězda fakt jen za ta průmyslová panoramata a zákoutí. Černá barva tomu sluší. Ještě přidám hlášku která mě pobavila asi nejvíc:- "Z galaxie v Andromedě k nám světlo letí 8 miliard let..." - "..osm miliard... takových peněz..."

Československé drama z industriálního prostředí těžkého průmyslu odehrávající se v Ostravě, v němž dostane inženýr Rataj (D. Ožana) nabídku vybudovat systém získávání energie z jádra. S tím souvisí vyprojektování a výroba dílů na jaderné reaktory, přičemž jejich realizaci brzdí zastaralé vybavení a technologie. Snímek dosti poznamenaný normalizační atmosférou ve velké míře doplňují záběry z průmyslových hal vítkovických železáren, což navozuje dojem všudepřítomné špíny, hluku, nevzhledných industriálních budov a s tím spojené deprese. Neznámý, ale docela sympatický ostravský herec D. Ožana působí klidným a vyrovnaným dojmem, pocity neklidu, vzrušení a bezmoci v něm vyvolávají pouze diskuze se starším synem J. Čapkou a také okamžiky, kdy vidí, že na náročný svěřený úkol nestačí. Vznětlivý syn pracuje ve stejném podniku jako jeho otec, avšak přestože vystudoval jadernou energetiku, pracuje v podniku na bezvýznamných projektech, což vede k jeho dlouhodobé nespokojenosti. Úkol, jenž na sebe naložil otec Rataj, byl však příliš velký, což vyústilo k srdeční příhodě a posléze také ke skonu hlavní postavy. Syn J. Čapka využije příležitosti, dokončí otcův projekt a nasměruje výrobu nových dílů potřebných pro reaktor na správnou cestu. Druhý, mladší Ratajův syn v podání T. Töpfera hrál hokej za Vítkovice jako brankář a do děje filmu se příliš nezapojil. Sám autor snímku, herec J. Kačer, jehož dílo vnímám jako obvyklou úlitbu režimu neboli ospravedlnění za 60. léta, se objevil v malé roli režiséra amatérského divadelního souboru. Scény s divadelníky však byly zbytečné, nudné a otravné. Pan Kačer, ač jeho osobu chovám v mimořádně oblibě a úctě, tento film nezvládl. Velký vliv na neúspěchu tohoto filmu vidím v obsazení lokálních, a tudíž neznámých, ostravských herců. Ze známějších herců se objevili v malých rolích K. Vochoč, J. Vlasák a M. Šplechtová coby dívka vzpurného J. Čapky. Domnívám se, že se sice nejedná o takovou katastrofu, aby v hodnocení převažoval odpad, zejména pokud se vyprávění věnuje hlavní dějové linii, ale objektivně se jedná o zdlouhavé a nepovedené dílo, které zejména normalizační prvky táhnou ke dnu. Ve srovnáním s o šest let mladším, podobně industriálně zaměřeným filmem o budování jaderné elektrárny Atomová katedrála, které také má mizerné hodnocení, je jednoznačně slabším.

Pokus spojit realistický industriální film s uměním se zcela minul účinkem. Kačer asi tenkrát něco hulil, nebo byl v Ostravě tak znečištěn vzduch, že byli sjetí všichni herci, kteří se této sračky zúčastnili. Nejhorší okamžik - dědek, který stále medituje o životě i během hokejového zápasu. Nejlepší okamžik - zaplivaná "čtyřka" hospoda a každý záběr s půvabnou Miluškou...

Ja síce mám rád filmy s výrobnou tématikou, ale musia mať nejaký dej, ktorý dokáže človeka upútať, no tento film nemá ani hlavy ani päty. Chcieť zavádzať umenie do takéhoto druhu filmov sa veľmi nevypláca. Napríklad Jaroslav Balík to včas pochopil vo svojom normalizačnom opuse "Atomová katedrála". Myslím, že teraz to už vie aj Jan Kačer, ktorý si k tomu všetkému zvolil do svojho diela ešte aj hercov, ktorí tu podali výrazne nepresvedčivé výkony. Takže hodnotím to dvomi hviezdičkami kvôli exteriérom vítkovických železiarní, ktoré sa dnes už len tak niekde nevidia.

Příšerná hudba Klusáka,hnusné exteriéry,nelogické jednání postav v hlavních rolích špatní oblastní herci-Zapoměl jsem na něco ?
Tomáš Töpfer, který zde hraje hokejového brankáře, se pravidelně zúčastňoval tréningu ligových Vítkovic, jak říkal, aby se naučil předstírat že hraje.