Měsíční hory (1990)

Bob Rafelson natočil film v překrásných exteriérech africké přírody, která se ovšem k Evropanům chová značně nemilosrdně. Z filmu dýchá nesnesitelné horko, v němž se cestovatelé potácejí v polovědomí, hnáni fanatickou myšlenkou. Měsíční hory jsou příběhem motivací, které ženou muže za obtížnými cíli. (06/1991, Gabriela Koulová)

Zajímavý doklad soudobé etiky: Film nemá zábrany zobrazit souložící bělošský pár, zdráhá se však ukázat nahé černochy (a hlavně černošky) - čímž falšuje realitu. Teprve poslední dvě generace (asi 50 let) obyvatel Tanzanie se začaly odívat a zakrývat kozy a další zajímavé části těla. Nic takového neexistovalo za časů Burtona a Spekeho. Spíš je namístě pochybovat, že Burton svou partnerku dostal do postele před svatbou; to by bylo opravdu neobvyklé. --- Tyhle falzifikace jsou dvojnásob smutné, vezmeme-li v úvahu, že film se celkově snaží o serióznost a věrohodnost. Za tu snahu klobouk dolů, ale nezbavuje mě to pochybností. Je to trochu uspěchané. Navzdory velkorysé stopáži. Chtěli-li ukázat Afriku, jaká byla, nejspíš měli vynechat pasáže z Británie.

Pro mne film blížící se v své kategorii dokonalosti, kdy si jeden říká, že takhle to mohlo být. Film drsný a barvitý, kde je Afrika ještě nezkrocená, barbarská, prostě žádný turistický safari kýč. Osudy Spekeho a Burtona, který mj. pro Evropu objevil i Kamasutru a pohádky Tisíce a jedné noci, jsou napínavější než dobrodružný román, lepší než všechny díly Tarzana dohromady. A vědecká konzultace mezi Burtonem a Livingstonem mne pobavila náramně.

Svedomité. V prístupe k téme, aj samotnoufilmárčinou. Až mi prišlo ľúto, že som to nevidel tých 30 rokov dozadu. Mesačné hory dodnes predstavujú hrdého zástupcu žánru "dobrodružná dráma", ktorý to inak od filmárov častejšie nepekne schytá, než aby sa mu dostalo opatery, akú zaslúži. (A Richardovi Burtonovi som na rozdiel odPercyho Fawcettaveril každé slovo... tvorcovia si dali záležať, aby tomu tak bolo. Áno, svedomité!)

Velmi mile mě překvapilo toto dobrodružství o hledání pramene Nilu. K zápasu mezi člověkem a drsným africkým vnitrozemím, se přidalo i zápasení dvou zpočátku spřátelených průzkumníků po návratu do Anglie.. Filmu proto ani v závěru nedošel dech, ba naopak, šlo o vyvrcholení filmu, kterak nárokování nehynoucí slávy může zničit i hluboké přátelství. Doporučení za 80%.