Mám rád Huckabees (2004)

Začne to jako skvělá a nápaditá quirky komedie, pokračuje jako vcelku komerční crazy komedie s podivným námětem a závěr, který by rád sdělil dlouho očekávaná velká moudrá o životě, vyšumí úplně do ztracena, jelikož toho chce říct tak moc, že to sdělit plnohodnotně nedokáže. A přitom to tam Russell má, ale dospěje k tomu takovým způsobem, že z toho vyleze dlouho předem jasná pointa o vyváženém pohledu mezi dvěma extrémy a ačkoli i tak má potenciál být dostatečně hlubokou, s osekanými vyústěními veškerých dějových linií nevynikne ani omylem. Což je strašná škoda, protože jinak jsem se celkem bavil, ale s každou další čtvrtinou a s ní spojeným nástupem (staro)nové postavy z vedlejší pozice do hlavní si mě to stále více ztrácelo. O to zvláštnější pak je, že quirky atmosféra a vyloženě specifické nápady se snaží přetrvat a přijdou neplánovaně, zničehonic a spíše jako momentálně nevhodný wtf moment (zvlášť Tommym kojený Albert a ta přírodní sexuální scéna). Podobně zvláštní je i timing gagů, který je nevyvážený ještě víc. Přitom to mělo rozhodně na víc, samotný scénář není vyloženě špatný, herecky je to skvěle obsazené a svoji specifickou atmosféru to rozhodně má, ale žel z toho vypadne mnohem méně kreativního, než se zpočátku zdálo i přímo nabízelo. Od Russella jsem nikdy předtím nic neviděl, takže ani nebudu polemizovat, jak moc si teoreticky ukrojil velké sousto, ale nezávisle na jeho režii bych byl schopný to momentálně tvrdit. 3*

Přijde mi jako škoda, že film s tak dobrým nápadem jako ''existenciální detektivové'' a obecně zapletení filosofie do příběhu, vrcholí vlastně ve film o humoru na ne tak vysoké úrovni, nápodobně jako rozřešení a využití potenciálu, které jsou prostě odfláklé. Oceňuji ale odvážnou do očí bijící absurditu, která činí I Heart Huckabees úsměvným filmem.

Velice bizarní a těžko ohodnotitelná pakárna, kde se pořád kecá a kecá a kecá a člověku se z toho všeho bytí, nebytí, nicoty a něcoty a jejich proplítání se a souvisení s nekonečnem zavaří po chvilce hlava. Russell měl potřebu ventilovat svoje existenicální problémy do světa, tak to udělal. Dívat se na to v podstatě nedá, i když herci jsou výborní (hlavně Mark Wahlberg je k sežrání) a má to několik unikátních momentů, který jinde neuvidíte. Díkybohu za to, že si po tomhle bijáku vyndal Russell hlavu z prdele a začal točit skvělý filmy.

Nejsem si zcela jistý, zda jsem viděl existenciální hovadinu protkanou zajímavými myšlenkami nebo přehlídku zajímavých myšlenek obalených existenciální hovadinou, ale je mi to jedno. Takřka po celou dobu jsem totiž měl pobavený úsměv na tváři, za což převážně mohl Wahlbergův antibenzínový hasič, ale zároveň bylo i nad čím dumat, takže u mne spokojenost. Na druhou stranu si dokážu představit duševní rozpoložení, při kterém bych podobný snímek poslal turistickou třídou do horoucích pekel, ale dneska jsem pozitivně naladěn a tak si ještě popřemýšlím nad tím, jak je možné nebýt sám sebou.

Nepřišlo mi to jako něco extra. Ano pár zajímavých nápadů tam bylo. Ano nějaká ta kapka vtipu taky. Ano fajn herci v rolích zvláštních postav taktéž. Ale chybělo mi tam toho mnohem více. Něco více vtipnějšího, více smysluplnějšího. Ráda bych řekla, jak je to neskutečně inteligentní komedie plná plnohodnotných myšlenek, ale není. Je to chaos."Zmenší se drama a utrpení, když se mlátíme?".... "Všechno je v háji? Takže o nic nejde." .... "Bez hnoje není kouzlo." .... "Co budeš dělat? - Přemýšlím, že se připoutám k buldozeru. Jdeš se mnou? - A v kolik? - Hmm tak v půl druhý. - Jo to jde. Mám si přinýst řetěz? - Samozřejmě."