Little Forest: Fuju hen haru hen (2015)

Príde mi to ako fajn hra s rozumom a očakávaniami. Tá moja myseľ furt očakávala nejaký príbeh, nejaké nahliadnutie do komplexného života dievčaťa čo uteká z mesta na dedinu. Ale Mori sa na to zvysoka vykašľala. Jej hrdinka Ai Hašimoto( inak veľmi krásne dievča), nám predstavuje hospodárstvo malého mestečka. Predstaví nám pár receptov, ktoré by som veľmi rád ochutnal a občas sa prejde po krásnej prírodnej scenérií a užíva si výkyvy a krásy počasia. Ale príbeh je tu minimálny. Je to akási poetika všednosti, ktorá aj napriek systematickosti a nezaujímavosti nie je nudná. Postava sa zdanlivo posúva v cykle ročných období, ale aj tak sa vnútorne posúva. Či už vyššie, alebo nižšie. Ako špirála. Čo je aj posolstvo filmu. Pre mňa zoznámenie s úplne novým rozprávačským štýlom, ktorý hlavne formálne precízna kamera posúva do akejsi dychberúcej poetiky. Ale pravdou je, že Komori mi príde ako raj na zemi. Hlavne ak tam pobehuje viacej takých krásnych a zručných dievčat. Prvý aj druhý film beriem ako jeden celok, preto aj tento hodnotím 4*.

Koukám, že názory se tu hodně různí. Mě popravdě druhý díl trochu zklamal a to se bohužel odráží na hodnocení, přestože si stále myslím, že se jedná o nadprůměr. Jenže mi přišlo, že tohle pokračování už nepřináší vůbec nic nového oproti prvnímu filmu. Zabředneme sice o něco víc do těch mezilidských vztahů a vnitřního rozporu hlavní postavy, která si není jistá, co se životem, ale přišlo mi to vlastně hrozně nedostatečné, vzhledem k tomu, jak mě první díl navnadil a přiměl ke zvědavosti, co se vůbec stalo mezi matkou a dcerou a jestli se jejich vztah vyřeší. Vše se ve filmu odehrávalo jakoby mimochodem a spíš povrchně, takže se mi v tom psychologie hlavní hrdinky ztrácela a ten vývoj jsem v tom neviděla (nebylo mi jasné, jak dospěla k situaci, kterou vidíme na konci). Přijde mi, že buď měl film v tomhle ohledu jít víc do hloubky (třebaže za cenu toho, že zkrouhne ony lyrické scény s vařením), nebo se do toho neměl pouštět vůbec či jenom jemně, stále s hlavním důrazem na pěstování potravin a vaření jídel. Zkrátka buď to nebo to. Ale snažit se tam narvat obojí, tak z toho mám pocit, že ani jedno nefunguje naplno. Možná šlo i o mé momentální vnitřní naladění, ale výsledný dojem byl zkrátka slabší a už jsem si ani tolik neužila ty scény s vařením jako v první části Léto/Podzim. Trochu škoda.~(3,4★)~(20.02.2019)

V posledních letech se začal hodně používat výraz "food porn" a nevidím lepší příležitost pro to, abych ho poprvé použil i já. Tohle se totiž jinak nazvat nedá :) Jelikož rád vařím převážně zdravou stravu rostlinného původu a inspiraci často hledám v japonských receptech, tak jsem byl dvě hodiny ve svém živlu a slintal jsem při představách, jak se láduju těma dobrotama, co Ichiko vytvořila. Vůbec mi při tom nevadilo, že film je úplně o ničem. Naopak tento snímek beru jako důkaz, že děj není pro dobrý filmový požitek potřeba. Stačí jedna sympatická holka, najít pěkné prostředí a vytvořit v něm krásné záběry. Celé to na mě působilo jako uklidňující balzám na (můj) hektický život ve městě a vzbudilo to ve mě chuť odjet do Komori a pomoci Ichiko obdělávat pole :) Jediné co mě mrzí je, že jsem si film vybral úplně náhodně, aniž bych si o něm něco zjistil. Tím pádem mi uniklo, že se dívám na druhý díl dřív než na první.(19.09.2015)

Druhý díl se mi líbil více jak ten první, zřejmě to bude kvůli tomu, na co si trošku stěžuje Jirka – více lidí, více „děje“. Mně to přišlo naprosto adekvátní. Pořád jsme vařili, pořád jsme pracovali, pořád jsme se utápěli v krásných obrazech, pořád jsme nevěděli, co vlastně chceme. Konec to jasně rozřízl a já s tanečkem na rozloučení byla spokojená. Pěkné 4*.(09.09.2015)

Pokračování, v němž se dívka stýká s více mladými lidmi....Líbivé, s krásnými obrazy.(26.03.2024)