Little Ashes (2008)

Tentokrát jsem nečetl žádné recenze po jiných serverech a hodnotím svůj první dojem a ten je příjemný a můžu říct, že pro mě v příběhu hraje velkou roli a pěkně to zahrál Javier Beltrán (Federico Lorca). Malinko se mi ale zdá, že snímek je až přeidealizovaný k době, ke které se vztahuje, ale není to na závadu a doporučuji ... 7887

Rozhodně bych nesouhlasil s většinovým vyjádřením, že to chudákRobert Patizónhraje nějak špatně, právě naopak, nesmělého a trochu zaprdlého mladíčkaDalíhozahrál opravdu skvostně, až jsem se někdy za svého oblíbeného malíře styděl. Nutno podotknout, že v pozdním věku už tak přesvědčivý nebyl, ale scéna s černou barvou jej vykoupila a závěrečný ksichtík tak zanechal jen hořkou pachuť. Skrze klasické postižení hlavních párů romantického filmu (tj. prokreslení i nesympatickými stránkami, což snižuje jejich oblibu u diváků) jsem měl nejraději postavyBuñuela(ačkoliv se občas projevil proti maricones) a Magdaleny, o níž by mě zajímalo, zda byla skutečná, protože (velmi) krátká rešerše internetů nic neprozradila. Castingovou výhrou byla zcela jistě herečka Galy, její vztah se Salvadorem mi přišel ve svém krátkém rozsahu poměrně akurátní. Hlavní romance mi nepřišla zase tak osudová, jak možná mnozí očekávali, spíš jsem v ní viděl poněkud krutý nepoměr mezi nesmělým a šíleným (nebo sebe se prezentujícím jako šíleným) Dalím a horkokrevnýmLorkou, první se snahou prezentovat se jako nesvázaný, jako avantgardní a jako šílený; druhý skutečně avantgardní, aniž by si musel něco dokazovat... Nepoměr, který zasahuje nejen do romance ale i do politického života, jak ukazuje scéna, kdy Lorca obviňuje Dalího z tolerance fašismu/nacismu. Ačkoliv jsem si sledování snímku poměrně užíval, souhlasím s jeho nedodělaností a potenciálem lépe prokreslit nejen postavy, ale i atmosféru. Dobové záběry, včetně jistého zaběhléhopsa(btw. nikdy mě nenapadla spojitost s tímto názvem a naším andaluským umělcem), jsou skvělé, kankán v Moulin Rouge taky, ale mělo to navíc.

2*opravdu zvláštně natočený film, který prezentuje přátelství mezi F.G. Lorcou a S.Dalí plné nenaplněné vášně, ale proč ne - všechno je možné. Asi jméno Salvador Dalí víc láká, protože ve své podstatě je to spíš film o Lorcovi. Provedením mě moc nenadchl a při sledování jsem spíš usínal, jak byl utahaný a nevýrazný. Ale zase jsem o něco chytřejší, takže ještě 2 hvězdy si zaslouží.[ PŘÍBĚH: 1 /// SMYSL: 1 /// ATMOSFÉRA: 0 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 1 /// NÁLADA: 1 /// ART: 0 /// STYL: 1 /// CASTING: 1 (3*MAX) ]

mně se film hodně líbil ... výborné herecké výkony - jemná citlivá duše básnika v podání Javiera B. i rozpolcený fabulátor Robert P. ... ani chvilku jsem se nenudila, závěr mně vehnal o oka slzu ... velmi pěkná hudba, škoda, že tam nebylo víc té krajiny ... v Paříži jsem byla v muzeu S. Dalího, neb jeho surrealismus mě uchvacuje, a tak jsem si film díky svojí dávné vzpomínce na onu návštěvu užila dvakrát a nekazila si chuť, že film nic z jeho tvorby nevyjadřuje, o něj tam nešlo ... (btw Pattinson nemůže za to, že prostě je fešák, co s tím jako má dělat? + bílý vamp macke-up a pozdvižený koutek rtu není vrcholem jeho hereckého umu, to už dneska víme - kdo dokoukal až dokonce, ví, že se umí zmatlat i načerno :-)

Na tento film jsem přišla naprostou náhodou. Kdyby v něm hlavní roli neztvárnil Robert Pattinson, tak by mi zůstal asi utajen. Film je proložen množstvím poezie Lorky a obrazy Dalího. Leč má toto dílo určité mezery (překlad básní do AJ, diskutabilní španělský přízvuk, a kupříkladu chybný výklad Dalího obrazu), tak se mi velmi líbil. I na vzdory určité kontroverznosti. Příběh jsem před shlédnutím filmu neznala, tudíž mě jeho konec překvapil, což beru jako výhodu oproti "zasvěceným". Vnímám jej jako hluboké dílo, které mi z hlavy nevypadne hned po jeho shlédnutí.