Lidská síla (1941)

Příběh správných chlapů opravujících elektrické vedení VVN za každého počasi. Do toho jejich půtky a elegantní Marlene Dietrich.(50%)

Škoda, že film tvorí hlavne milostný trojuholník a všetko ostatné ako elektrikárska parta, život a nočné kluby sú skôr na pozadí. Film ťaží hlavne z trojice postáv, v ktorej to najprv ťahá ako vždy skvelý E.G.Robinson, tu v netradične prchlivej postave, neskôr sa však postupne vytráca a pozornosť je na Dietrichovej a Raftovi. Dietrichová nepatrí medzi moje obľúbenkyne, ale tu mi nevadila a svoje si zastane. Film má jasnú, jednoduchú dejovú šablónu, v ktorej nič neprekvapí. Na množstvo rýchlych dialógov, ktoré v tej dobe frčali, si dnes treba privykať a ja priznávam, že niekedy mi to nešlo a to kvantum textu ma začínalo unavovať. Záverečná dramatická scéna na stožiare je ale skvele natočená, škoda, že takých nie je viac. Film obsahuje aj množstvo humoru - či už slovného alebo situačného (skvelý Alan Hale), ale aj množstvo rýpaní medzi kolegami a drsňáckych rečí. Skrátka typický zástupca Warner Bros tej doby s kvalitným obsadením.(01.08.2025)

Toto je asi jediný film s Robinsonom, keď musím napísať, že hlavným ťahúňom filmu nie je on, ale dvojica Dietrich-Raft, hlavne vďaka výborným dialógom. To ako sa doberajú je perfektné a cítiť medzi nimi chémiu. Medzi Edwardom a Marlene žiadna chémia nebola. Ale príbeh je aj tak dostatočne zaujímavý a nenudí, aj keď predvídať sa dá. Ja som si to užil, aj keď zábavné vložky dvojice kolegov boli trochu otravné, úplne by stačil Alan Hale, ten druhý už bol vzhľadom na žáner fakt zbytočný.(08.06.2025)

Druhá americká kariéra Marlene Dietrichové započala v 39. roce u Universalu. Nyní se poprvé představila jako hvězda A Warner Bros. / First National Picture, po té následovala Columbie a návrat k Universalu. Originální scénář přinesli Richard Macaulay a Jerry Wald, jejichž největším hitem do té doby bylyThe Roaring Twenties. Jak už název napovídá,Manpowerje mužský film plný přátelství, akce a samozřejmě boje o osudovou ženu. Edward G. Robinson a George Raft byli opravdovými přáteli Marlene a nebylo proto těžké podlehnout jejímu nesmrtelnému kouzlu i na plátně. A ačkoli je Marleniným hlavním povoláním jako Fay Duvalové přežívání v nočním podniku jako společnice a příležitostné zpěvačky (kHe lied and I listenedjí skutečně doprovází Friedrich Hollaendr) není ve filmu nouze i o taková prostředí jako je rozkošná moderní kuchyně jak z nejnovějšího katalogu. V kontrastu k tomu je tu rozbahněná cesta pod sršícím elektrickým vedením, v jehož konstrukci se odehraje finále. A skutečně, pověstná civilní "role" Marlene jako kuchařky, která ani v perfektně padnoucí zástěře neodloží své cigárko, je skvostná. Kolik už jen bylo popsáno stran o jejích pověstných polévkách? V tomto filmu ovšem peče americké sušenky (u nás je totéž kynutá buchta). Ale jak už to tak bývá, nic ideálního netrvá věčně a všudy přítomný je stín káznice, násilí a nesmyslného odpouštění násilníkům. Obdobné dramaPittsburgh, které Marlene natočila příští rok, mi při srovnání vychází o něco lépe. Přeci jenom hranaté Marleniny kostýmy Milo Andersona nedávají jejímu tělu příliš možností k pohybu a postačil by signifikantní plášť odhalující kolena a vkusná radiovka. Nemluvě o přepálené ofině, kterou by alespoň drobný klobouček zjemnil. Večerní šaty jsou doslova předurčeny oslnit jen vojáky na frontě. A přirozeně facka, kterou je sražena Raftem k zemi, se zkrátka neodpouští.(13.02.2009)

Slusny "cliffhangerovsky" zaver, krasna Marlene, dobre obsazeni. Proti tomu pak extremne predvidatelny pribeh - takze film prokouknete asi tak po prvnich 10 minutach a pak se az do konce uz jen nudite. Nebo alespon u me to tak bylo.... Aneb spojari a jejich osobni zivot.(02.06.2016)