The Big Trail (1930)

100 let starý proto-western natočený v době Velké hospodářské krize, natočený v době, která má ke skutečnému divokému západu blíž než my máme k době vzniku snímku. První velká role Johna Wayna, který se později stal ikonou westernu. Snímek natočený na konci éry němého filmu a počátku ozvučeného filmu, film téměř celý natočený v exteriérech, na dobu vzniku oplývá velmi kvalitním obrazem. Docela impozantní snímek. Od pozdějších westernů se liší tím, že není klišovitý a šablonovitý a bere si dost realistický přístup ke zobrazení skutečného divokého západu, autoři strávili dost času studiem historických reálií a snahou je zobrazit, film má až semi-dokumentární kvality. Film i v úvodu udává, že se jedná o tribut těm, který osídlovali divoký západ. Dějově film líčí pouze cestu jedné settlerské karavany poOregonské stezce. Začíná na břehu Mississipi, kde se shromáždí karavana stovek vozů, a sledujeme její putování až do Oregonů, kde se usadí. Film má samozřejmě i nějaký děj, aby se ta cesta vyplnila. Johna Wayne tu hraje mladého, ale zkušeného trapera Brecka Colemana. Je tu série tří záporáků, kteří zavraždili Breckova přítele, a kteří též patří ke karavaně. Je tu romantická linie s Ruth, která Brecka zpočátku odmítá. Je to překonávání přírodních překážek jako přechod řeky, slézání srázu, přechod Skalistých hor, a je to přepadení indiány.

Scénář a dialogy jsou k smíchu, herecké projevy k pláči, humor skřípe a průkopnický patos páchne běloušskou pýchou (už v úvodním mezititulku se oslavují osadníci, kteří do divočiny zasadili zrno civilizace); na druhou stranu panoramata v širokém formátu Grandeur (psal se rok 1930!) jsou velkolepá, včetně přesvědčivých rudokožců. Wayneovi to tu ještě velmi sluší.

Velké putování osadníků na západ vedené zlotřilým průvodcem, který se neštítí ničeho. Tomu se snaží zabránit hlavní hrdina John Wayne, který pomáhá vyjednávat s Indiány, ale i zachraňovat dámy v nesnázích. Zrovna ta romantická linka je trochu na sílu a postava chlapíka s tchýní má zase přidávat komický prvek, ale jako celek působí film vyváženým dojmem. Je tu několik až epických scén a například přesuny vozů přes vodu nebo po srázu jsou nezapomenutelné.

„Veľká stopa” sa pre trapera, stopára a »priateľa indiánov« , Brecka Colemana, začína kryštalizovať okolo roku 1837, so štartom v centrálnej časti Spojených štátov amerických, konkrétne v Missouri, a to kdesi poblíž rieky Mississippi, kde sú akurát zoskupené obrovské množstvá karavanových vozov, na ktorých už netrpezlivo sedia usadlíci, to jest prisťahovalci z Anglicka, ktorí sa plánujú vydať na 3000 kilometrov dlhú púť naprieč samým, nehostinným prostredím, ďalej vzdorovať i extrémne vrtošivému počasiu, striedajúce lepšie dni s tými horšími, a to ani nehovoriac o všetkých, tých (ne)priateľských, pôvodných obyvateľov Ameriky, ktorí jednak nie sú extra nadšení z toho, že sa im má práve teraz táto «chamraď» ešte aj vo veľkých húfoch nasáčkovať na ich územie, čiže tým pádom nie sú indiáni príliš ďaleko vzdialení od toho, aby sa pokúsili získať svoj typický skalp, svoju víťaznú trofej, čo je v podstate iba koža s vlasmi stiahnutá z hlavy... Ak sa im to aj vôbec podarí prejsť túto celú, neuveriteľne dlhokánsku cestu, až do údolia v Oregone, kedy môžu byť všetci na seba opäť právom hrdí, sa zase niekde inde rozťahovať, pričom v tejto kolóne cestuje i niekoľko ďalších indivíduí, zvlášť odhodlaných Brecka zlikvidovať, že snáď o pár týždňov neskôr konečne príde na to, čo mu nedalo dlhé noci spávať, a to, kto vlastne chladnokrvne zabil jeho kamaráta ? A síce príde na to vďaka obyčajnej náhode, že sa ho niekto znovu pokúsil zamordovať s nožom v ruke, čo ho už tak strašne čertovsky rozlostilo, že sa potom len hnal za pomstou, ale aspoň ich všetkých doviedol do zdarného konca, keď krásavica Ruth Cameron, už ani bohvieako nedúfala, či by sa mohol ešte niekedy vrátiť... ? / Čiernobiela klasika z roku 1930, s vtedy iba 23-ročným Johnom Wayneom, sa určite oplatí vidieť, i napriek jej očividnému propagandistickému nádychu o dobývaní (kolonizovaní) USA spred cca. 183 rokov. Síce to je bravúrne nakrútené, no súčasne sa nevyhýba štandardnému klišé hollywoodskej produkcie. Má to priam excelentnú kameru Arthura Edesona s fantastickým, širokoúhlym prevedením, a to vo skvostných sekvenciách, ale s trochu slabším zvukom, ktorý bol ešte v plienkach. Výprava mala väčšinou vysokú úroveň, pretože postavy sa neustále kamsi presúvali, kde na ne číhali všelijaké nástrahy, aby to bolo skrátka viac zaujímavejšie. Taktiež i s častým obsahom učebnicových, yankee vlastností, o nezdolnosti ľudského ducha, ktorý dokáže čokoľvek. Na mňa osobne to pôsobilo - rozporuplne. Rozpačité dojmy nakoniec prevládajú !

Divák si až pri sledovaní takýchto starých flákov uvedomí, že filmárčina je drina a v minulosti sa epické scény netočili v teple štúdia a za pomoci počítačov. Príkladom sú tu minimálne dve scény. Prechod konvoja cez rieku a jeho následné zlaňovanie sa po zráze, kde sú v jednom realistickom zábere spolu pokope ľudia, vozy a zvieratá. Klobúk dolu a verím, že bezpečnosť pri práci, bola vtedy asi každému šuma fuk. Teda už len po formálnej stránke ide o majstrovské dielo. Obsahovo je to klasicky vystavaná westernová melodráma, aby sa potešili aj dámy.