Vysoko v horách (1941)

Vysoko v horách pro mě bylo slušnou, nicméně nevýraznou kriminálkou. Po nějaké době na ni nejspíše zapomenu. Klasický příběh o propuštěném gangsterovi, který hned po propuštění začne plánovat další akce, se snažili tvůrci okořenit romantickou linkou. Ta se moc nepovedla a byla velmi naivní jako všechny postavy a jejich chování. Opravdu stačí pár pohledů do očí a už se zkušený starší gangster chce ženit? Moc to nefungovalo, stejně jako občasné snahy o odlehčení. Jen to zbytečně vytrhávalo z napětí již tak nepříliš originálního příběhu. Slabší tři hvězdy a ta třetí je jen za tradičně skvělého Humphreyho Bogarata… tohle byl ale jeho nejslabší film.

Z vězení byl propuštěn gangster a hned organizuje loupež. Námět hojně používaný dodnes. Tady se však jedná o klasiku z počátku čtyřicátých let, navíc Noir, s Humphreym Bogartem, pro něhož se jednalo o první hlavní roli, která ho dostala do světa celebrit. Není divu. Svou roli zahrál s ohromnou vitalitou. Jedná se tedy o gangsterský film, který je od ostatních poněkud jiný. Příběh má ve svém nitru potenciál o vykoupení a slušnosti, čímž pojednává etudu o zmařené naději, která tak film dostává spíše mezi tragédie než na další obyčejnou kriminálku. Postava gangstera navíc dokazuje, že jedním z nejsympatičtějších zločinců v dějinách filmu. Přísně dodržuje svůj kodex cti, je laskavý k ženám a ke zvířatům, najde si i čas pro charitativní skutky. Scénář je v jádru věci poměrně pevný a režisér Raoul Walsh celý dějový vývoj komplexně udržuje v přijatelném tempu. Každé scéně či zápletce věnoval dostatek času a do scén dialogových dokázal vložit rozumné množství emocí a napětí. I akční scény pojal ku prospěchu diváckého zážitku. Například automobilové honičky ozvláštnil krásnými scenériemi místa konání. Po technické stránce samozřejmě samozřejmě dal o sobě vědět zub času, ale na svou dobu to na věci nic nemění. Právě obzvlášť pojatými charakteristikami postav, jaké jinde nebyly k vidění, je snímek považován za jeden z nejlepších snímků své doby. Názor kritiků ale nechť posoudí samotní diváci.

Bogart jako dobrácký gauner, kterýmu fandíš přesto, že je osudově zamotaný ve zločinu. Ani on to ale nezachrání v nepříliš konzistentní krimi s otravnou vedlejší zápletkou (kulhající vnučka) a ještě otravnějším čoklem v jedné z hlavních rolí. Škoda, ta závěrečná honička a sama Sierra Nevada se dala prodat mnohem líp. Časem si třeba spravím chuť sI Died a Thousand Times.

Dosť nesústredený noir s dlhou expozíciou, nie až tak zaujímavými vedľajšími líniami, dvoma nepresvedčivými romantickými líniami a s akciou a napätím, ktoré prídu až v samom závere. Humphrey bol skvelý ako vždy, ale ešte viac ma zaujali vyprahnutá púšť a skalnaté hory na krásnej čiernobielej kamere. Škoda, že týchto záberov nebolo viac.

Bogart vychází z vězení, touží po klidu, vzpomíná na mládí na farmě, potká čistou dívku... zní to jako klišé, ale tento film ho zpracovává dost brutálním způsobem. Bogart totiž přistupuje k dceři farmáře jako ke kusu majetku, není tu žádný pokus o spásu, jen výměnný obchod. Což pochopitelně nevyjde, a v závěrečné třetině se Bogart chová už jako správný gangster a po boku má ženu svého druhu. Škoda, že ta první hodina je dost nezáživná, a snaha udělat z Bogarta sympaťáka se kříží s scénáristickým záměrem. Proto jen tři hvězdy.