Lásky Isadory Duncanové (1968)

Snažil som sa vidieť najdlhšiu dostupnú verziu a tou sa v tejto chvíli zdá byť 140-minútový britský strih. Vanessa Redgrave si ide dušu vypľuť v životopisnom filme, v ktorom sa o Isadore Duncan veľa nedozvieme. Nič o jej motiváciách, vnútornom prežívaní, či o tom, v čom bol jej tanec výnimočný a revolučný. Strohé fakty postavené vedľa seba s prílišnou opatrnosťou a bez duše. Herci vo vedľajších úlohách sú v hlbinách podpriemeru, ale scenár ich vyššie ani veľmi nepustí. Takmer groteskný záver celkovému vyzneniu filmu nepomáha...

Raz vyjadrila obavy, že svet si ju bude pamätať pre skvelé tanečné umenie, ale hlavne kvôli nespočetnému množstvu afér, ktoré mala. A tak aj dopadla. Ešte aj životopisný film naráža práve na túto skutočnosť. A zahraný je dobre, pochopiteľne, na jej pomery decentne, škandály znázornené v čo najslušnejšej forme aVanessa Redgravedokonca o dosť krajšia nežskutočná Isadora. Jej smrť sa môže zapísať akojedna z najbizarnejších smrtí celebrít v 20. storočía jej posledné slová: "Odchádzam za láskou" len dokumentujú, o čom bol skoro celý jej život, hoci za láskou do hotela už prísť nestihla. Film síce jej smrť neukazuje dokonale, pretože v skutočnosti bola z auta vymrštená a hlava bola takmer oddelená od tela, ale tak to by na umelecký životopisný film asi ani nepasovalo.

Anglická herečka Vanessa Redgrave, podává ve filmu oslňující výkon, úspěšného anglického režiséra českého původu Karla Reisze. Film vypráví neobyčejnou formou o životě slavné americké tanečnice Isadory Duncanové. Skvěle natočeno a velmi dojemné.

Isadoraje portrétem umělkyně, jejíž umění ji niterně osvobozovalo. Karel Reisz se nechal inspirovat posmrtně vydanými paměťmi svého času slavné tanečnice Isadory Duncan (velmi zajímavá Vanessa Redgrave), aby zachytil uměleckou tvůrčí touhu po svobodě, po osvobození vlastního nitra. Vedle té touhy pak slouží ostatní aspekty života víceméně jen k prohlubování zkušeností a z nich vyvěrajících tvůrčích výrazů. Vlastně se v tom ozývá Schopenhauerovo pojetí umění jako osvobozující síly od té vševládnoucí vůle i to okouzlení antickým uměním v 19. století. Inspirace antikou se vyznačovaly mj. snahou po přirozenosti a dosažení souladu, harmonie mikrokosmu a makrokosmu. A protože jde o film pro širokou veřejnost, nesmí scházet Isadořiny lásky: Isadořiným antikizujícím přístupem k tanci okouzlený výtvarník, scénograf a modernistický divadelník Gordon Craig (James Fox), Isadorou tolik očarovaný milovník luxusu a dědic magnáta šicích strojů Paris Singer (Jason Robards) a ten divoký a revoluční ruský básník Sergej Jesenin (Zvonimír Crnko). Z dalších rolí: Isadořin tajemník, pomáhající s psaním pamětí, Roger (John Fraser), žabí princ a pianista Armand (Christian Duvaleix), Isadořina společnice v jejích posledních letech života Mary (Cynthia Harris), nebo "osudový" mladík "Bugatti" (Vladimir Leskovar). Při ruské etapě života dostává Isadořin umělecký projev revolučnější charakter, zvláště viditelné je to při americkém turné, a právě to děsilo publikum v Bostonu.Isadora: její odkaz byl celkem záhy rozvíjen i v meziválečném Československu, dnes je v Praze škola pro tanečníky, jež nese její jméno. Díky umění se lze dotknout samotné velikosti života.(03.08.2025)

Ne úplně košer, trochu krve tu zůstalo. Závěrečná, ruská třetinka, mi přišla trochu slabší. O tanci Vanessy Redgrave prohlásil údajně Ken Russel, který se jí rovněž zabýval, že tancuje jakoučitelka tance v Lidušce (games-mistress in a girl's school) -nejspíš na to něco je.  Navíc mě film upomněl na to, že kdo se dosud nerozhodnul, za zničí USA nebo Rusko, bude to asi brzy muset udělat.(15.09.2022)