Láska sladká i kyselá (2021)

Láska je něco co Tě nutí dělat bláznivé věci. Udělal bys pro milovanou osobu cokoliv na světě jen aby byla šťastná. Je to porozumění, sounáležitost, znamená to někoho opatrovat a dělat vše pro to, aby mu bylo co nejlépe. Být s ním v těžkých chvílích života a čelit společně životním nástrahám. Někdy vás práce a dálka od sebe oddělí, ale nikdy nedovol, aby to zničilo to krásné, co jste si léta budovali. Byl to krásný snímek o tom co znamená být někým pochopen. O tom, když Tě jeden přestane milovat, druhý začne a jeden vždy prohraje.

Upracovaná zdravotní sestřička se seznámí s obézním, divným inženýrem který se nakazil žloutenkou a skončil v nemocnici, oba si začnou navzájem pomáhat a postupně navážou milostný vztah, ten ale začne postupně podrývat jejich časově náročná práce. Nenáročná romantická komedie která ukazuje negativní vlivy přílišné práce na zdraví lidí a jejich vztahy.

Zo začiatku sa to nezdalo, ale nakoniec sa z toho vykľul sakra dobrý a poučný film, ktorý aspoň mňa osobne prinútil sebareflektovať. Rozbeh je síce dosť infantilne uletený a chovanie postáv v určitých momentoch nedáva moc zmysel, ale pokiaľ človek vydrží, bude odmenený slušnou dávkou romantiky a vzťahovej drámy, kde na konci zistí prečo tomu tak bolo a dostane šancu na sebareflexiu. Som veľmi rád aj za to, že film nevyloží od začiatku všetky karty na stôl, ako by sa mohlo zdať a pekne sa zahráva s divákom až do samotného konca, ktorý nemá chybu. Chémia medzi hlavnými postavami šľape na plno, do toho tu máme aj niektoré vedľajšie postavy vo forme perfektne vykreslených karikatúr a kto niekedy robil s Kórejcami bude určite chrochtať blahom s úsmevom od ucha k uchu.

Zprvu nadějně vypadající romantická komedie se postupem času zvrhává v poměrně šablonovité drama ze života, kdy je pár rozdělen nekonečnou prací daleko od domova a vše začíná jít do kopru. Humor zmizí lusknutím prstu film už nemá prakticky co zajímavého nabídnout. Tedy až do samého závěru, kdy tvůrci na diváka vybalí opravdu nečekaný a skvělý zvrat. Bohužel závěrečných pár minut opravdu zbytek filmu nevynahradí.

O komédiu samozrejme nejde, skôr by som povedal, že len vážna téma nie je prerozprávaná v príliš vážnom móde a film je tak prístupnejší širšiemu publiku. Niekde pod vzťahovými problémami relatívne mladého páru cítime kritiku rýchleho fungovania (nielen) kórejskej spoločnosti, kde je na prvom mieste predovšetkým práca. Nikoho nezaujíma, že robíte stále nadčasy a nikoho nezaujíma, koľko času stráviš cestovaním. Ono ide aj o základnú príčinu vzťahovej krízy, pričom by možno k nej došlo aj za iných okolností. Pointa je prekvapivá, ale priamo nešokuje, našťastie iba málokto príde na to, akým spôsobom sa tvorcovia s nami celý čas zahrávali.