La traviata (1982)
Sledovat La traviata online
Přehrávač zatím není dostupný.
O filmu La traviata
Mladičký chlapec se zamiluje do dívky z obrazu. Tou dívkou je krásná Violetta Valéry, stále obklopená významnou pařížskou společností. Má mnoho nápadníků, přátel a přítelkyň. Dvoří se jí i mladý Alfréd Germont, který jí na tichém místě vyzná lásku. Violetta je nedůvěřivá a varuje ho sama před sebou. Neumí lásku dávat, protože ji nikdy neprožila. Je totiž známou pařížskou kurtizánou a nikdo ji ještě opravdu nemiloval. Alfréd je však neoblomný a podaří se mu Violettu přesvědčit, aby se znovu setkali. Oba sní o velké lásce, která překoná i pokrytectví a lidskou zlobu. Violetta však zná život příliš dobře.
Přesto odjede z Paříže na venkov, aby žila nový život se svou láskou. V tichu a kráse venkovské přírody pookřeje a rozkvete. Oba zapomněli na minulost a prožívali spolu šťastné dny. Brzy se však vrací služebná z Paříže a oznámuje Alfrédovi, že přesto, že prodala všechen Violettin majetek, jejich venkovský život již není z čeho platit. Alfréd urychleně odjíždí. Violetta dostává pozvánku na ples, pařížští přátelé už ji objevili a touží znovu po její společnosti. Ohlášenou návštěvou však je Alfrédův otec, který ji obviní, že Alfréda očarovala a žene ho do zkázy. Připomíná jí její minulost a prozradí, že Alfréd má snoubenku, nevinnou a čistou dívku, které Violetta ubližuje. Žena mu musí přísahat, že jeho syna opustí. Alfréd po návratu nachází Violettu posmutnělou, přesto si slíbí, že budou žít jeden pro druhého. Záhy po jejím odjezdu do Paříže však dostane dopis, v němž se s ním Violetta loučí. Otec, který čekal v povzdálí, mu připomíná snoubenku. Alfréd se přesto, plný žárlivosti vydá za Violettou a Giorgio, jeho otec, vědom si, že žena dodržela slovo, odjíždí za ním.
Na ples v Paříží, přichází Alfréd a v kartách vyhrává spoustu peněz. Violetta v doprovodu vznešeného barona Douphola, k němuž předstírá lásku, tuší rozepři a chce odejít. Je však již pozdě a Alfréd jí ze žárlivosti hodí na hlavu všechny peníze, které vyhrál, aby s ním strávila noc. Rozlíceně odchází a u vchodu narazí na svého otce, který byl svědkem celé události. Dojde mezi nimi k roztržce, které však už mladá žena není svědkem, protože vyčerpáním omdlévá.
V tmavé místnosti, kde už jí nic nepatří, protože vše prodala za život s Alfrédem, leží osamělá Violetta. Nepodobá se už ženě na obraze, do které se zamiloval mladý hoch a ani ten obraz už není její. Vkládá do dlaně dar pro jeho snoubenku a slova lásky a oddanosti z úst Alfréda, který se k ní vrací, jsou poslední, jaká kdy uslyší… Na stolku po ní zbyla jen kytice bílých kamélií.
Přesto odjede z Paříže na venkov, aby žila nový život se svou láskou. V tichu a kráse venkovské přírody pookřeje a rozkvete. Oba zapomněli na minulost a prožívali spolu šťastné dny. Brzy se však vrací služebná z Paříže a oznámuje Alfrédovi, že přesto, že prodala všechen Violettin majetek, jejich venkovský život již není z čeho platit. Alfréd urychleně odjíždí. Violetta dostává pozvánku na ples, pařížští přátelé už ji objevili a touží znovu po její společnosti. Ohlášenou návštěvou však je Alfrédův otec, který ji obviní, že Alfréda očarovala a žene ho do zkázy. Připomíná jí její minulost a prozradí, že Alfréd má snoubenku, nevinnou a čistou dívku, které Violetta ubližuje. Žena mu musí přísahat, že jeho syna opustí. Alfréd po návratu nachází Violettu posmutnělou, přesto si slíbí, že budou žít jeden pro druhého. Záhy po jejím odjezdu do Paříže však dostane dopis, v němž se s ním Violetta loučí. Otec, který čekal v povzdálí, mu připomíná snoubenku. Alfréd se přesto, plný žárlivosti vydá za Violettou a Giorgio, jeho otec, vědom si, že žena dodržela slovo, odjíždí za ním.
Na ples v Paříží, přichází Alfréd a v kartách vyhrává spoustu peněz. Violetta v doprovodu vznešeného barona Douphola, k němuž předstírá lásku, tuší rozepři a chce odejít. Je však již pozdě a Alfréd jí ze žárlivosti hodí na hlavu všechny peníze, které vyhrál, aby s ním strávila noc. Rozlíceně odchází a u vchodu narazí na svého otce, který byl svědkem celé události. Dojde mezi nimi k roztržce, které však už mladá žena není svědkem, protože vyčerpáním omdlévá.
V tmavé místnosti, kde už jí nic nepatří, protože vše prodala za život s Alfrédem, leží osamělá Violetta. Nepodobá se už ženě na obraze, do které se zamiloval mladý hoch a ani ten obraz už není její. Vkládá do dlaně dar pro jeho snoubenku a slova lásky a oddanosti z úst Alfréda, který se k ní vrací, jsou poslední, jaká kdy uslyší… Na stolku po ní zbyla jen kytice bílých kamélií.
Témata
Obsazení
Tato stránka je generována automaticky za pomocí údajů zjištěných z veřejně dostupných zdrojů a sjednocených pomocí AI ChatGPT. Uvedené údaje nejsou redakčně kontrolovány, monitorovány ani upravovány a mohou být nepřesné či nesprávné.
Komentáře (23)
Komentáře jsou vkládány jejich autory a nepodléhají redakčnímu schválení ani kontrole. Za jejich obsah odpovídají jednotliví autoři. Komentáře mohou být automaticky přebírány z dalších webových stránek.
Špičková adaptácia jednej z najkrajších opier, plnej nádherných árií. Franco Zeffirelli mal proste takéto spracovania v malíčku, opäť sa tu raz postaral o jeden z najúžasnejších operných spektáklov, aké som kedy videl. Krásna, mimoriadne bohatá výprava (oscarové nominácie za výpravu i kostýmy) je už len také vyšperkovanie toho celého, čo je najdôležitejšie, sú bezchybné výkony protagonistov. No a pokiaľ pri Plácidovi Domingovi (Alfredo) som nič iné ani očakávať nemohol, veľmi príjemným prekvapením bola pre mňa Teresa Stratas (Violetta), s ktorou som zatiaľ nemal tú česť. Jej výkon, herecký i spevácky, ma doslova uchvátil, konečne jedna absolútne presvedčivá Violetta, ako by si ju človek predstavoval. S tými jej (o 2 čísla väčšími) očami dokázala úžasne stvárniť všetko - frivolnosť na začiatku, hlboký ľúbostný cit i totálne zúfalstvo na konci, keď už bola jej hrdinka len prízrakom samej seba.
Zdroj: ČSFD.cz (2026-02-08)Na začiatok si vypomôžem citátom od Škvoreckého: "Já sám vyžaduji pouze nejlepší z nejlepšího, neboť pouze to jest pro mne dosti dobré". V citáte šlo o Predanú nevestu, v tomto texte o La Traviatu. Vo filme sa zišiel Alexandre Dumas ml., Giuseppe Verdi, Franco Zeffirelli, Placido Domingo a ďalší, ktorých nepoznám, aby vytvorili lahôdku pre milovníkov opery (ale nie tých z o Some Like It Hot). Moje tri hviezdičky nevyjadrujú uznanie tomuto konkrétnemu spracovaniu tejto konkrétnej opery, ale moje žánrové obmedzenie. Samozrejme, že som ocenil skvelú výpravu, lokalizoval som známu áriu (zaznie v 12 minúte) do tejto opery a mohol by som spomenúť niekoľko ďalších kladov, ale milovníka opery to zo mňa neurobí. Dodatok: Vo filme zohrala vynikajúci part Teresa Stratas, ktorú som nepoznal. Ale medzi inými interpretkami na YouTube som lepšiu nenašiel. A o najznámejšej árii už viem, že má názov Brindisi.
Zdroj: ČSFD.cz (2022-02-17)Tohle vlastně ani není moc film v tradičním slova smyslu. La Traviata byla hlavně první operou, na kterém jsem v životě byl (v Národním divadle v Praze), a navždy už zůstane pro mě tou nejlepší. Verdi byl hudební génius, řada árií z tohoto profláklého kusu o smrtelně nemocné kurtizáně dávno zlidověla. Stejně tak literární předloha opery - kniha Dáma s kaméliemi od Alexandra Dumase mladšího - je mou oblíbenou četbou a jedním z nejlepších zástupců literárního romantismu 19. století vůbec. Tady prostě není co řešit, Zeffirelliho Traviata ždímá z Verdiho maximum, a konec mi přinesla jednu z nejsilnějších filmových katarzí, jakou jsem kdy u nějakého filmu zažil. A ano, došlo i na slzy :) Violetta Valéry je jednou z nejtragičtějších postav v umění vůbec - a současně jednou z mých nejmilejších. Jak říká R. Gere ve filmu Pretty Woman (v němž vyrazili právě na La Traviatu): "U opery rozhoduje první dojem. Buď tě chytí, nebo ne. Někdo si ji zamiluje navždy. Jiný se naučí ji mít rád, ale ne z celého srdce." U mě platí první možnost.
Zdroj: ČSFD.cz (2011-04-18)Jednoduše nádhera. Zeffirelli je kouzelník a já se na jeho výtvor opakovaně ráda dívám - a pokaždé s němým úžasem. Jednotlivé scény filmu mi připomínají Monetovy obrazy, nálada příběhu je tu vystižena dokonale. O hercích-pěvcích ani nemluvím, ti byli úžasní - Violetta (Teresa Stratas), Alfredo Germont (Plácido Domingo), Giorgio Germont (Cornell MacNeil).
Zdroj: ČSFD.cz (2007-11-07)Zeffirelliho nemám rád, ale tady je to OK. Hlavní předností je tady Teresa Stratas. Placido je tady docela OK. Je to velmi nadprůměrná inscenace. Ale v divadle jsem prostě viděl lepší
Zdroj: ČSFD.cz (2024-03-17)