La notte dei diavoli (1972)

Pro mě to byl docela slušný film, jen tak se na něj podívat a zapomenout. S některými kritiky a jejich hodnocením moc nesouhlasím. Příběh filmu je jednoduchý a nízkorozpočtový. Efekt smrti upíra a rozpadu jeho tváře se mi moc líbil. K tomuto filmu není moc co dodat. Opravdu nevím. Mám rád filmy ze 70.let, i když tenhle, i když se mi nelíbil, mě ani neohromil.

Nicola při své cestě autem narazí na slečnu co se zničehonic vynoří v lesnaté cestě a on se kvůli ní vybourá. Brzy při hledání pomoci narazí na dům jehož obyvatele se chovají věru zvláštně, v noci zabarikádují všechna okna, dveře a ignorují podivné bouchání na dveře. Brzy se ale zjistí že v noci za dveřmi číhá něco nebezpečného. Co se mi právě na celém filmu líbilo, byl opravdu pomalý rozjezd a pečlivé budování postav a jejich vztahu. Do toho hlavní hrdina jako cizinec naprosto nechápe o čem celá rodina mluví a o co jde - jako sám divák- A i když je opravdu první část filmu velice pomalá, tak mě upřímně to bavilo a těšil jsem se na každou novou informaci či vyústění celého příběhu. A ono to ve výsledku stálo za to (i když je konec lehce předvídatelný). Celá poslední patnácti minutovka je v podstatě odměnou za to že jste s filmem drželi celou tu dobu. Ale krom konce, těch odměn je více, jako například naprosto úžasný soundtrack, jehož hlavní znělka je naprostá krásná či nádherná romance mezi hlavním hrdinou a Sdenkou. Jo, tohle bylo krásný.

Krásná, ale opravdu krásná hororová záležitost! Kletba starého rodu v plné parádě! Scénář napsal E.M.Brochero, který se podílel na Martinových filmech La coda dello scorpione a Lo strano vizio della Signora Wardh. Hlavní postava Nicola někde v jugoslávských lesích zabloudí, přes cestu mu přeběhne podivná žena a on strhne volant na stranu a auto mu vypoví službu. Jde hledat pomoc a mezitím narazí na podivný pohřeb, kterého se účastní hrstka lidí. Vezmou ho přespat k sobě na statek v hlubokých lesích a další podivné události na sebe nenechají dlouho čekat. Začíná se rozpoutávat atmosféra upírského gotického hororu a poslední dvacetiminutovka je přímočará děsivá jízda, za zvuků chechtajících se děcek. Překvapily mě i některé gore efekty a krásný melancholický závěr. Melancholie prostupuje celým snímkem i díky překrásné hudbě a kameře. Jsem velmi příjemně překvapen a poohlédnu se po další Ferroniově tvorbě.

Širokoúhla kamera dáva tomuto komornému príbehu na epičnosti. Je to dieťa sedemdesiatok a má klady, ale aj mínusy tej doby. Eurohorror zbožňujem, mal väčšie gule ako Hollywood a učilo sa od neho vo svojom neskoršom období aj štúdio Hammer. Takáto ponuka, ako je LA NOTTE DEI DIAVOLI, sa proste neodmieta. Gore, gothic a mystery...výdatný olovrant pre moju hororovú dušičku.

Tak tenhle kousek mě silně zaujal hned od úvodních minut. Říkal jsem si, že jsem narazil na zapomenutej klenot. Film měl totiž neskutečně hutnou atmosféru kterou by mu mohl závidět lecjakej novější snímek. Vše ještě víc umocnila hudební složka filmu a kupodivu i celkem obstojný herecký výkony. Jenže postupem času to začíná haprovat a napětí začíná pozvolna upadávat a hutná atmosféra se pomalu ale jistě začíná vytrácet. Závěrečný souboj s nemrtvými působí spíš komicky než aby vyděsil. Úplnej závěr je tak spíš už jen výstřelem do prázdna. Škoda, skoro 3/4 stopáže filmu to vypadalo hodně slušně. Závěrečná čtvrtina však snímek ( Alespoň v mých očích )poslala do průměru.