L'Iguana dalla lingua di fuoco (1971)

Pohodové giallo, opäť vhodné najmä pre znalých žánru, ktorý rozpoznajú zopár známych tvárí. Plusom je klasicky veľmi dobré technické spracovanie, geniálna hudba, pomerne krvavé kills, zopár krásnych žien a pekne zosnímané prostredie prevažne Anglicka. Mínusom istá odťažitosť, či už čo sa týka postáv, alebo deja. Aj keď inšpektorova babka je nechceným spôsobom nezabudnuteľná. Solídne giallo.

Vývoj koprodukčního snímku „L'iguana dalla lingua di fuoco“ je takový klasicky noirový – detektiv si začne s ženou, s níž by nic mít neměl, vraždění zatím pokračuje, ale divácky už to není tak zajímavé. Přesto se mi snímek „L'iguana dalla lingua di fuoco“ líbí svou atmosférou, tím, že na první pohled poznáte, že se jedná o giallo a vůbec mu nevadí kulisy Dublinu. Finální odhalení je fajn.

Typicky reprezentant tuctovej tvorby v ramci dzallo zanru. Bez tempa, dialogy su tu len vatovo plane plky, kopa nudy ... dejjova linia nestrhne. Po polhodine projekcie mi to jaxi vyfucalo do prazdna, videl som len preto, lebo tu hrala Valentina Cortese /La Nuit Americain 1973/ : 57 %

Bývalý inspektor Norton pátrá po vrahovi s vitriolem a břitvou a rady se mu snaží dávat jeho matka - to si hned vzpomenete na pozdější seriál Big Ben. Vše se točí okolo švýcarského velvyslance, děj se odehrává v anglickém Dublinu. Giallo s typickými prvky - vrah s rukavicemi a s břitvou, odhalit ho je nemožné, trocha nahoty, několik krvavých vražd, kdy se břitva s chutí zařezává do těla oběti, až krev teče proudem. Ono ale i šití hlavy je vcelku naturalistické. Škoda, že napětí je poněkud nevyvážené a najít si cestu k postavám dá práci. Intenzivních je tak hlavně posledních deset minut. Cipriani opět nezklamal, jeho hudba má říz i něžnost. A nechybí ani velmi pěkné interiéry, jak bývá u Italů zvykem. 3,5*(14.05.2025)

Spíše průměrné giallo Argentovského typu. Příběh mě příliš nezaujal, ale postavy mě svými charaktery bavily. Herci taky. Luigi Pistilli byl borec, kdysi jsem ho moc nemusel, ale poslední dobou si mě získává víc a víc, no a Dagmar Lassander to tu nesmírně slušelo a stejně jako Pistilli se mi začíná hodně líbit. K vizuálu a k hudbě od Ciprianiho nemám co namítnout. Vraždy kyselinou a břitvou byly vzhledem ke stáří filmu velmi zajímavé a docela drsné. Bohužel, děj mě moc nechytl a kdybych nebyl žánrový fanda, nejspíše bych se u filmu nudil. Takže takové je moje hodnocení - znalcům gialla lze doporučit, náhodnému divákovi a novým zájemcům o tento úžasný italský subžánr raději ne.(14.04.2021)