Král kolonád (1990)

Král kolonádje autorský film do té míry, ve které už to není pro český film důstojné. Zeno Dostál si napsal noveluLev, sám si jí zpracoval do filmového námětu a posléze i scénáře, který režíroval. Tady chybí někdo, kdo by celému projektu pomohl vytáhnout se na lepší úroveň. Jakkoli je téma citlivé a důležité, Dostál od něho nemá odstup. To ani v nejmenším. Práce s jednotlivými herci je slabá. I tací rutinéři jako Brodský nebo Chýlková jen vyplňují prostor, Vašut a Sajfertová jsou před kamerou jen omylem. Hlavní dvojice Barbora Leichnerová a Josef Novotný trpí tím, že Novotný nikdy profesionálním hercem nebyl a ona byla jen oblíbená dorostenka té doby. Mnoho jednotlivých cenných motivů zaniká, populární hudba, holocaust, kolaborace... Jako televizní inscenace svěřená jinému tvůrčímu týmu jen volně adaptujícíLvaby patrně dosáhla ideálního výsledku.

V žádném případě se nejedná o špatný film, dokonce bych řekl, že je to jeden z nejlepších – silně emotivních snímků, který byly u nás krátce po revoluci natočený. Je o síle a lámání lidského charakteru, vůli, lásce a strachu. Pohledný třicátník – sólista, houslista a zpěvák lázeňského orchestru má pochopitelně zástupy ctitelek. On si ale vybere mladou židovku, se kterou se krátce před válkou ožení. Jenomže pak přijde Mnichov, okupace a nastávají první problémy. Ze začátku tomu statečně čelí, mění působiště, aby byl míň na očích, ale nakonec podlehne nátlaku nacistů a začne žít na zkoušku odděleně od své rodiny. Pak se ale se svojí ženou rozvede a přichází to nejhorší. Scéna ve který zpívá v čele orchestru svojí nejslavnější píseň: „Jsi nejkrásnější nástroj co znám…“ zatímco kolem prochází jeho žena s malou dcerkou, v rukou kufry a míří k transportu je hodně silná. Ale ani potom nemá klid – začnou ho pronásledovat výčitky svědomí a svůj pocit viny utápí v alkoholu. Postupně se z něj stává troska a jak říká jeho milenka, z krále kolonád se stává prase kolonád. Na konci války je už úplně vyřízený, dalo by se říct, že se pomátne a z posledních sil se doplazí do míst kde vyrůstal. Tam ho taky najde malý kluk a říká: „Táto, tady je taky jeden!“ „Ale co děláš, ten je přece od nás. To všechno ta zkurvená válka…“ Hlavní roli vynikajícím způsobem ztvárnil neokoukaný a široký veřejnosti téměř neznámý Josef Novotný.

Samé otázky.Proč byl předabován hlas Jiřího Langmilera a Marka Vašuta, hereckých ikon mužů fešáků českého filmu? Nevím proč byl do hlavní role obsazen afektovaný Pepík Novotný, celou dobu mě ovšem dráždil jeho otřesný knír a kudrnaté vlasy alá deka sahající k límci. Tomu říkám lázeňský seladon!

Uchylna komedie.

Na věrohodnosti ubírá několik zbytečně předabovaných postav..jinak celkový dojem je dost unylý-možná právě jako kolonády samotné...