Kašlu na lásku (2003)

Muzikál, do kterého autoři nejspíš zapomněli napsat písně; zazní jen jedna od Judy Garland a druhou zapěje ústřední dvojice v samém závěru. A nutno podotknout, že přestože muzikály nejsou můj preferovaný žánr(mám je raději v divadle), tak je toho "opomenutí" škoda. Zellweger i McGregor už prokázali, že jsou skvělí muzikáloví herci. Zkušenosti zChicagaaMoulin Rouge, by jistě využili; na začátku milénia byly muzikály v kurzu a Reed by si s tím poradil. Bylo totiž vidět, že si chce hrát, že chce jít za rámec běžné komedie. Docílil ale pouze poloparodie. Ve výsledku je Kašlu na lásku, spíše rozšafná komedie, stylizovaná do šedesátých let. V té době byla emancipační hnutí ještě v plenkách, což posloužilo jako záminka pro genderové pošťuchování.První půle měla díky tomu šmrnc, scénář servíroval divadelní dialogy(to já rád) plné narážek, bavilo mě to. Přestože bylo zřejmé, co se bude dít dál. Dlouho to vypadalo, že tvůrci cílí na feministky, resp. muže, kteří nepochopili o čem emancipace je. To není nic nového a skoro ve všech filmech to nakonec končí win-win...protože láska. Jenže onosa to akosi zvŕŕŕtlo. Přišel dost podivný twist, který pro feministky mohl působit jako rána do koulí...pardon dámy...do zoubků. Postrádalo to lehkost a vtip, působilo to jaksi přechytrale-blbě. Naštěstí to zachraňují tradičně velmi dobří McGregor a Zellweger. Díky nim to za 3* je. Dojem z toho ale mám rozpačitý a pokud bych šel cestou srovnání, lépe jsem se bavil třeba při podobné pošťuchované,Chceš mě, chci tě.

Film ze stejného roku jako Návrat do Cold Mountain = 2003 (Oskar pro RZ za nejlepší výkon herečky ve vedlejší roli). Nebe a dudy. Barbara je taková hubenější Bridget Jones. Píše se, že je to dobré retro na rok 1962 a filmy z té doby. To nemůžu potvrdit ani vyvrátit, protože jsem jich moc neviděl (jestli nějaké). Tady jsou pochopitelně humorné momenty a taky slušná pointa, ale víc než na 2* , 50% max. mi to nedá. Z herců / postav mě nejvíce zaujala Sarah Paulson v roli Barbařiny editorky.

Když, jsem to viděl cca před dvaceti lety, tak jsem z toho byl nadšený. Hodně mi to sedlo. Teď jsem si dal po letech opáčko, a už to nebylo, tak povedené jako poprvé. Režisér Peyton Reed si zaslouží velkou pochvalu, jelikož jeho film má působivou energii a moc příjemnou retro atmosféru. Reed krásně vzdává poctu starším filmům, hraje si s hudbou, stylizací, s nápaditým střihem. Moc se mi líbilo jakou má film vizuální paletu, kostýmy a jak všechno krásně vypadá. A pak je tu ještě Ewan McGregor, který se utrhl ze řetězu a užívá si každou scénu, a hraje si trochu na James Bonda. Renée Zellweger hraje velmi dobře, a hodně mi v této roli sedlo, tedy do okamžiku, než přijde ten nejdůležitější zvrat, tam mě film lehce ztratil. Sarah Paulson je skvělá a je radost na ní koukat. Největší problém filmu je ve scénáři, který první půlku šlape skvěle, ale jakmile se odhalí hlavní zvrat, tak se film začne rozpadat a je tam cítit jistá křeč. Kašlu na lásku je stylová a zábavná komedie, která má, co říci i po letech.

Poměrně těžko uchopitelná romantika, která se snaží být víc než pouhá slaďárna s přesným obsazením. V prvé řadě za to může už prvotní zasazením, které má přímo kouzelnou atmosféru a za druhé s naprosto fantastickou prací s vizuálem, který je zrovna na rutinérský režijní styl Peytona Reeda dvojnásobné překvapení. Obsazení nijak objevné, ale přesné a hlavně logické (v té době šlo o dvě vycházející hvězdy, kde Zellwerger za sebou už měla Bridget a McGregor Obi-Wana) a zbytek si taky sednul. Hlavní problém výsledné rozporuplnosti však spočívá v naprosto přebíhajícím chaosu příběhu, kdy se hlavní zápletka prakticky nijak nebuduje a finální rozuzlení je málo uspokojivé (vysvětlující monolog se to najednou snaží uzavřít, ale moc nefunguje). Jenže celkově převažuje spokojenost a to kvůli naprosto přehlcenému počtu pomrkávání na obeznámeného diváka, jinak je to pocitově o pár jednotek procent horší.

Hezký nápad, poněkud křečovité zpracování.1) Crazy komedie upachtěně tlačí na pilu, což je místy až nudné. Kromě toho hlavní klad filmu, jeho vizuál roku 1962, pro mne není příliš důležitý._____ 2) Ale svižné to bylo, to ano._____ 3) Komentátor Oskar**** přesně uvádí, proč mě film příliš neoslovuje. Vyžaduje totiž "důvěrnou znalost parodovaného subjektu", tedy vztahových komedií z 50. a 60. let. Protože takových filmů znám málo, neumím ocenit ani jejich parodie._____ 4) Přitažlivý 32letý Ewan McGregor (svůdce Catcher Block) a příjemný 44letý homosexuál David Hyde Pierce (Peter MacMannus) taky udělají své a tak nakonecthe ultimate catch has met his match.