Karol (2005)

Dobrý životopisný film sprevádzajúci Karola Wojtylu od mladosti počas vojny, dospievania v ľudovodemokratickom Poľsku, vstup do seminára a postupný vzostup po rebríčku cirkevnej hierarchie až na pápežský stolec. Nejde však o prvoplánovú kresťanskú agitku hoci pátosu a určitej melodramatickosti sa nepodarilo vyhnúť. Veľkú zásluhu na tom má osobnosť Jána Pavla II. a jej vnímanie v katolíckej časti sveta. Prenasledovanie štátnou bezpečnosťou vo veľkej miere popisuje aj filmObjekt. Tu je však príbeh Broneka menej vášnivá dráma a končí šťastne. No film sa nesústreďuje len na samotnú postavu pápeža, ale konfrontuje ho aj so svetovými udalosťami, ktoré sa stali počas jeho pontifikátu. Môžeme tak sledovať vznik Solidarity, pád Berlínskeho múra, vojnu v Kuvajte aj v Iraku či vojnu v Juhoslávii a politické snahy cirkvi o tomto svetovom dianí. Herecké výkony sú veľmi dobré a pôsobia celkom autenticky. Produkcia je kvalitná hoci  maska imitujúca pápežove starnutie pôsobí viac ako ekzém než ako starecké vrásky. 70%

Azda najlepší životopisný film o pápežovi, aký tu bol. Komplexný, silný, dojímavý a s obrovským posolstvom. Ten pápež prežil všetko. Nacistov, boľševikov i neomarxistických zvrátencov, ktorí v jeho dobe ešte len začali útočiť. A napriek tomu každého dokázal odzbrojiť svojim láskavým prístupom. Pútavý život i príbeh a všetko malo obrovský zmysel. Zanechal nezmazateľnú stopu. A Morricone svojou hudbou vedel, kedy pritlačiť. Na televízny formát proste naddielo.

Byl tu, když jsem se narodil. Byl tu, když jsem vyrůstal. A vrátil se zpět do domu svého otce dva měsíce poté, co jsem dosáhl plnoletosti. Ikona. Vzor. On byl láska. Ony byl víra. On byl síla. On byl žijící svatý. On byl a zůstává mým vzorem v tom, jak se stavět k utrpení, k lidské bezmoci, k pomoci svému bližnímu. On byl dle mého názoru největší a nejdůležitější osobností nejen 20. století, ale dost možná celé historie lidstva. V krizi pandemie, kterou nyní lidstvo zažívá, a v době Velikonoc, jsem uvítal možnost si díky slovenské RTVS připomenout tuto osobnost ve čtyřdílném životopisném seriálu. Seriálu, který velmi obšírně v šesti hodinách popisuje život tohoto výjimečného člověka od jeho zhruba 20. roku života, kdy vypukla v Polsku 2. světová válka, přes složité doby vlády komunismu a pronásledování nepohodlných, zvolení papežem, atentát na něj a popasování se s mnoha světovými krizemi a událostmi, kterým musel během svého pontifikátu čelit, až po jeho úmrtí. Jeho život byl lemován bolestí a utrpením druhých, kterému musel být přítomen. Nebýt 2. světové války a těchto utrpení, nestal by se knězem. Ale osud či Bůh ho přivedli na cestu, ze které nebylo návratu. Jeho odpovědí na vše byla láska a odpuštění. A to stačilo! Nic víc. Tato série ukazuje budoucího papeže Jana Pavla II. v mnoha situacích, v mnoha těžkých chvílích, v mnoha jeho projevech, poselstvích. A výslednému dojmu zajisté pomáhá naprosto uvěřitelné herectví Piotra Adamczyka v hlavní roli, který se stal Karolem Wojtylou a celou dobu ho ztvárňoval s velmi uvěřitelnou přesností. Je mnoho scén, které mi utkví v hlavě, a to je asi ta nejlepší vizitka celého seriálu. A potěšilo mě, že se zde dostalo v jedné scéně zprostředkovaně i na Československo, kdy ve druhém díle v období po roce 1968 několik mladých mužů z Československa překročí nelegálně hranice s Polskem, aby zde nastoupili studium ilegálního kněžského semináře právě pod vedením budoucího papeže. Ale to je jen jeden z mnoha střípků ze života tohoto muže, který celý život vyznával lásku a vždy myslel na jiné lidi více než na sebe. Přiznávám bez mučení, že mnohokrát během sledování seriálu jsem měl husí kůži a slzy v očích. Stejně jako tehdy, když Svatý otec opustil pozemské bytí a zanechal tu po sobě velké množství dobra. Síla jeho osobnosti mě provází mým životem a v této době víc než kdy jindy jsem pochopil, jak důležité je pro mou vnitřní sílu těžit z osobnosti a poselství Jana Pavla II. Tohle strhující šestihodinové dílo, kdy jsem se ani na okamžik nenudil, nemohu ohodnotit jinak než jako dokonalé.

Možná trochu příliš dlouhé drama o neobyčejném člověku, mimořádném ani ne tak samotnou vírou v Boha a v katolická dogmata, ale svou vnitřní dobrotou. Herecky výtečně zvládnuté. Zřejmě látce pomohlo, že ji točili Italové a nikoliv Poláci, kteří by určitě neodolali napěchovat film exaltovaným nacionalismem.

Čítala som niekoľko životopisov tohoto vzácneho muža, a preto som sa veľmi tešila aj na filmové spracovanie. Som rada, že tvorcovia zareagovali veľmi rýchlo po jeho smrti - a že siahli presne po tomto námete. Áno, je pravdou, že by sa to mohlo natočiť aj lepšie, ale výpovedná sila tohoto diela má - určite nielen pre mňa - nevýslovnú hodnotu. Preto plných päť hviezdičiek!!!