Ip Man (2008)

Prvního Ip Mana si sice pouštím až po shlédnutí druhého a čtvrtého dílu, ale i bez momentu překvapení jsem si film velice užil. Donnie Yen se pro tuto roli snad narodil a jeho souboje nejenom s Japonci jsou i díky dohledu Sammo Hunga prostě skvělé. Dohromady s neméně špatným příběhem je lehké pochopit, proč se již v době svého uvedení stal snímek novodobou legendou.

Čínu se po staletí pokoušeli podmanit cizí mocnosti, naposledy Japonci, a to také kulturně, a nevyhnulo se to ani bojovému umění. Naštěstí je zde šlechetný a oblíbený mistr Ip, který se jim pokojně postaví na odpor.DĚJ:Je rok 1935 a Foshan je centrum jihočínských bojových umění a soupeřících škol. Nejzkušenější bojový mistr ve městě jeIp man, který se drží v ústraní a buduje si reputaci. Jednoho dne bojuje ve svém domě s kolegou mistrem kung-fuLiuemve cvičném souboji, a při tom ho náhodou vidí týpek jménemJuan, který tam hledal svého draka. Juan to rozkecá po celém městě a jeho bratrLin, Liuův žák, se snaží domluvit odvetu. Do Číny však za dva roky dorazí Japonci a dobré časy končí, většina továren je zničena, lidé se musí stěhovat do zchátralých domů a okolo je bída a hlad. Ip a Lin si najdou práci v uhelném dvoře. Město okupuje generálMiura, čirou náhodou japonský mistr karate. Ten zřídí arénu, kde mohou čínští bojovníci bojovat s jeho vojenskými cvičenci o pytel rýže. Bývalý přísný čínský policista a současný tlumočník, a tak trochu kolaborantLi Zhaonabízí bojovníkům možnost bojovat v aréně, a povede se mu přesvědčit také Ipa. Miura mé svého zástupce, totálně labilního a zlomyslného plukovníkaSato, který mlátí a střílí každého, kdo je na generála jen trochu drzý. Jedinou nadějí na záchranu čínské cti je mistr Ip, který se nebojí postavit deseti karatistům najednou. Je tu také zlý banditský gang v čele s vysoce zkušeným mistrem severočínských bojových uměníJinem Shanzhao, který obtěžuje dělníky v továrně na bavlnu. Myslím si, že je každému průměrnému divákovi naprosto jasné, kdo bude s kým bojovat na konci filmu…ZHODNOCENÍ:Film, který se točí primárně kolem bojového umění kung-fu a kolem hlavního hrdiny, hrdého a dobráckého mistra Ipa, který má krásnou rodinku, učenlivé a spořádané žáky, a především podvědomé čínské národní cítění. Proti němu stojí zasraní japonští okupanti, které reprezentuje mistr v karate generál Miura, který zachovává chladnou hlavu a vypadá trochu jako Evropan, zatímco jeho zástupce Sato je takový zamindrákovaný psychopatický zmrd, že jsem si celou dobu přál, aby spáchal harakiri nebo aby ho někdo oddělal. Ostatní postavy jsou někde mezi tím, ale spíše na té dobré straně. Silnou stránkou tohoto filmu je tedy emotivně nabitý příběh. Trošku sklouzává ke klišé, nacionalismu, kulturní rivalitě a naivitě, ale všechny ty rychlé souboje to vyvažují. Závěrečný souboj patří určitě k top filmovým východoasijským bojovým zápasům. Sám mistr Ip říkal, že mu čas běží mnohem pomaleji a všichni okolo něj jsou dost pomalí. A to ještě neznal mě… Musím tedy filmu nechat 4*, ale že bych z něj byl úplně odvázaný, to zase ne.

Výborný kung-fu film, ktorý je zároveň životopisnou drámou majstra Ipa. Samotný príbeh pripomína mnohé klišé filmov kung-fu akoPäsť plná hevu. To čo ho odlišuje je samotná postava Ip Mana a jeho charizma. Ten síce nie je taký výbušný ako Bruce Lee, ale jeho láska k bojovému umeniu a pokoj vytvára odhodlanú silu, ktorou hlavný hrdina a čínsky národ čelí nie len japonskému agresorovi ale aj vnútorným výtržníkom. Vynikajúca produkcia a výborné herecké výkony vytvárajú atmosféru skromného hrdinského eposu zbaveného zbytočnej pompy a pátosu.

Má to velmi snesitelné množství bojových scén, navíc jsou natočeny natolik zdatně, že se u nich nenudím, dokonce mi nepřijdou ani komické. Všechna pozitiva jsou prakticky anulována nesmírnou klišovitostí a téměř americkou patetičností. Ale na takové to jedno zkouknutí a rychlé zapomenutí je to celkem ideální film.

Východní bojové filmy mají něco, co v hollywoodských akčních spektáklech chybí – pokoru, klid a zvláštní atmosféru. Ip Man je přesně takový, i když ani on se nevyhnul patosu a klišé. Donnie Yen v hlavní roli je charismatický a soubojové scény jsou absolutní špička, ale příběh jako celek nepřináší nic převratného.
První polovina je pohodová exkurze do života legendárního mistra Wing Chun, ale jakmile na scénu dorazí Japonci, film přepne na drsnější válečné drama. To funguje dobře, ale některé dialogy působí naivně a přehnaně stylizovaně. Finální bitka s deseti japonskými bojovníky je však ikonická.