Kaitei gunkan (1963)

Ak si niekto myslel, že len Amerika je ´´simlpy the best´´ ( iba tam pristáva UFO, iba táto veľmoc sa dokáže vyporiadať s hrozbou ohrozujúcou svet, iba ona má najlepšie technológie ), mali by ste mrknúť na japonskú ,,zábavnú,, kinematografiu 50.-70. rokov minulého storočia. A nech si hovorí kto chce, čo chce, ja som tým šikmookým frajerom niekedy v detstve fandil. A pre fanúšikov len poviem, keď sa ukáže logo spoločnosti TOHO a do toho zavrčia ´´gojirovské´´ noty od Akiru Ifukubeho, budete doma.

Husťácká lítací ponorka Atragon s vrtačkou vpředu a tryskou vzadu nakope prdel namachrovaným MuMoušům. Modýlky, kaiju, destrukce měst a papírové kulisy přesně jak jsme zvyklí. Blbý je to jak vantroky, ale nikdo by přece nečekal, že to bude chytrý.

Svet je ohrozený podmorským kráľovstvom v tomto mládežníckom sci-fi dobrodružstve, so zábavnými (ajkeď nevieryhodnými) špeciálnymi efektami. Názov filmu sa odvoláva skôr na ponorku, než na monštrum.

Na sci-fi snímcích (až na výjimky) se zub času zkrátka podepisuje ze všech žánrů asi nejvíce. Ale to neznamená, že si je nemůže užít i dnešní divák. Podobně jako americká sci-fi 50. a 60. let mají své kouzlo i ta Japonská. Tohle má asi vše, co k tomu patří - dávná civilizace, modelové triky, papundekly, divný vohozy, úlet příběh - dnes to působí úsměvně i naivně, ale důležité je, zda dokáží něčím pobavit a já si tohle čas od času dávám fakt rád. Tohle je na pomezí 2-3 hvězd - ke dvěma to sráží stopáž - je to o dobrých 15 minut delší, než by bylo zdrávo, ale zase to má hudbu od nejpovolanějšího té doby - Akiry Ifukubeho. Takže s odřenejma 5.5/10(29.07.2025)

Solidní kaiju, slabší Honda. I když se monstrum Manda ukáže sotva na minutu a není nijak oslnivé je to celkem zábava. Pořád se něco děje, zbytečné kecací pasáže téměř chybí. Tradičně slušné efekty (pobavil modýlek Kremlu, potěšily scény s ponorkami) a výborná Ifukubeho hudba (i když jen stále rozvíjí hudební motiv z Godzilly, pořád je působivá). Co ale film sráží je nevydařené ztvárnění světa a obyvatel kontinentu Mu. Působilo to na mě jako patlanina kombinující prvky polynéských domorodců, starověkého Egypta a moderního světa. A růžové paruky tomu moc nepřidaly - ble!(03.07.2014)