Jumedži (1991)

Jumedži je film jako záblesk ve snu – křehký, neuchopitelný, přelétavý. Volně inspirován životem a dílem malíře Takehisy Yumejiho (1884–1934), ale spíš než o biografii jde o snovou báseň o touze, smrti a kráse, v níž se realita prolíná s vizemi. Děj je roztříštěný, umělec na cestách, ženy jako zrcadla jeho posedlostí, vražda, duše, která neodchází. Na první zhlédnutí nemusí film dávat smysl, a tak to má být. Právě tato fragmentace dává filmu sílu. Každý obraz je kompozice, živoucí malba – syté barvy, stylizace až do divadelnosti, surrealistické přechody scén, znepokojivá hudba Shigeru Umebayashiho (kterou více diváků zná z In the Mood for Love), která se opakuje jako útržek myšlenky, co se nemůže z mysli ztratit. Snová nálada prostupuje celý film. Postavy se zjevují, mizí, nemluví nebo mluví v hádankách. Film se neřídí logikou příběhu, ale logikou tušení, emocí, podvědomí. A jde také o jeden z vůbec nejhezčích filmů, kde by každý still mohl tvořit povoedenou fotografii (wallpaper).(30.04.2025)

Umelecká výpoveď. Ale v zásade ďalšia zo Suzukiho bizarností. Množstvo metafor a podobenstiev akurát vo farebnejšom háve. Umebajašiho hudba a hlavne jeho motív neskôr použitý v Stvorený pre lásku posúva dielo do výraznejšej emočnej roviny. Suzuki experimentuje s obrazom ale zostáva verný svojim myšlienkam odcudzenia a hľadania nejakej skutočnej krásy. Dievčatá vo filme sú očarujúce. Niektoré scény ako kreslenie alebo útok vraha s kosou dokonca aj pôsobivé. Iné ako predchádzajúce dva filmy, hoci stále s výrazným autorským rukopisom.(25.10.2019)

O 10 let mladší, než předchozí dvojice filmů, z triologie trošku vybočuje. Pojednává o životě výtvarníka Yumejiho a je variací (či místy parodií) na snímky o "umělcích ztracených v umění", které byly mezi japonskými režiséry vždy poměrně oblíbeny (Mizoguchiho "Five Women Around Utamaro", Shindovo "Edo Porn"...). Stejně jako dva zbývající filmy, i tento je Suzukiho pokusem o rozbití hranic, snahou o zcela nové pojetí - vezmeme-li v potaz, že to je přesně to, co tento režisér dělá celý život jen tak jaksi mimochodem, je jasné, že výsledek je záležitostí pro labužníky a ty, kteří se nebojí vstoupit do výjimečných a v mnoha ohledech náročných a nepřehledných filmových vod.(14.12.2010)

ocenenia :MFF Cannes 1991 -uvedené v sekcii "Un certain regard"(22.03.2013)