Jsouc na řece mlynář jeden (1971)

Při zpracování kramářské písničky o kruté vraždě vyšel Brdečka z estetiky jarmarečního provozování těchto dílek a díky osobitému výtvarnému podání surrealistické malířky Evy Švankmajerové a jedinečnému přednesu Miloše Kopeckého vytvořil originální mezistav, který věcné výjevy na tabuli (partituře), rytmizujícími samo představení i příběh o zločinu, rozvíjí expresivními a dramatickými pasážemi. Prostota písničky a jednoduchost obrazů tímto rozpohybováním důkladněji dotýká publika – jímá, znepokojuje a varuje.

Inspirované tím samým příběhem, kterým se Camus inspiroval ve své hře Nedorozumění a bohužel musím konstatovat, že zde Alžírsko (potažmo Francie, kde byla hra napsána) vítězí nad zemí původu. Brdečkovo zpracování obsahuje unikátní tísnivou až zlověstnou kresbu, je morbidní, krutá a Kopecký jako vypravěč vítězí, zároveň je však hyzdí příšerná animace (což je samozřejmě dáno dobou a zvoleným stylem, to ovšem neomlouvá nic na amatérské podobě). Za to Camus má Martu a Marii a taky Boha, který neodpovídá, že. Nebo "Ne!"

Krátký animovaný filmJsouc na řece mlynář jedenje uhrančivě potemnělou baladou stylových kreseb ve staré kramářské písni. Jiří Brdečka, poetická malířka Eva Švankmajerová, autor hudby Jiří Kolafa a řežavě ponurý hlasový doprovod Miloše Kopeckého nalezli a s lehce rozechvělým koutkem usmívajících se rtů ověnčili krutě ironickou podstatu rodinného shledání. Chamtivost dokáže být vlastnímu lidskému nitru zkázonosná vlastnost v těch nejděsivějších rozměrech. Působivě stylová to filmová prácička!

Československý animovaný " horor " z roku 1971 vypráví o tom kam až může zajít lidská chamtivost. M. Kopecký jako vypravěč byl dobrou volbou. Jako zpěvák se, ale neosvědčil. Jeho zpěv byl pro mě spíš rušivým elementem. Z příběhu lehce zamrazí a animace je na rok vzniku asi ok. Ale navíc jak 3 hvězdy to nevidím. Smůlou pro tenhle snímek je, že jsem před ním viděl " O statečné Kačence aneb krčma hrůzy " což je pro mě jednoznačně lepší záležitost.

Morytát o zločinu, který byl už svým vlastním trestem, použili Brdečka s Švankmajerovou k stylově dokonalé, náladově velmi silné a fenomenologicky přesné studii vraždy. Neustálá přítomnost Madony na nebesích v úvodu je zajímavým prostředkem, jak znázornit zasazenost příběhu do univerza. K názvu viz komentář Ony. (Edit po letech: Jsa nyní poučen studiem kramářských písní musím Oninu korekci odmítnout jako nemístnou, resp. zastat se nekorektnosti tvaru v názvu jako zcela patřičné.)