Jistota nejhoršího (2007)

Dokument A. Kisila založený na reflexích z deníků básníka, překladatele a pronikavě vnímavého svědka i soudce éry reálného socialismu Jana Zábrany... Jan Zábrana (*4. 6. 1931 – †3. 9. 1984) pečlivě po několik desetiletí zapisoval své zážitky, dojmy, každodennosti. Stal se nesmiřitelným soudcem marasmu českého reálného socialismu. Měl k tomu svůj důvod – zejména mládí strávené na cestách mezi kriminály, kam mu zavřeli na mnoho let oba rodiče. Důvodem byla jen jejich stranická příslušnost – hlásili se k národním socialistům. Později vedl svůj nekonečný boj s větrnými mlýny, když se živil jako překladatel z ruštiny a angličtiny. Jeho nesmiřitelné, nepřikrášlené a sentimentem nezastřené vidění let, na které jsme zapomněli, nebo zapomínáme, nabízí zajímavou konfrontaci s filmovými materiály těch dob. Svou první sbírku mohl publikovat v roce 1965, poslední báseň mu vyšla tiskem v roce 1969 – poté následovalo těžké 15leté období duševního i fyzického strádání, které skončilo Zábranovou předčasnou smrtí. Deníky z jeho pozůstalosti, které se staly základem tohoto dokumentárního snímku, představují jedno z nejvýznamnějších a nejpalčivějších svědectví o životě v dusivých podmínkách minulého režimu.