Jeff, který žije s mámou (2011)

Na začátku to bylo vypadalo lákavý. Jason Segel bez otravný Alyson Hannigan ve filmu o líným huliči, co vidí nějaká znamení. Člověk čekal, jestli přijde nějaký osvícení, přijdou tam mimozemšťani, najde se poklad, vyroste mu penis na 30 cm, Ježíš se ho zeptá, proč ho nenásleduje a tak. No ale časem to bylo zklamání čím dál větší. Kameramanovi asi řekli, ať to filmuje jako reportáž, ale neměl to v ruce, protože to chce léta cviku. Pak to najednou sklouzlo na odhalování nevěry bratrovy ženy a končilo to matčiným uvědomělým objevem, že jde o lásku a čert vem, že místo chlapa vás miluje lesbická míšenka. Kdyby už v Holywoodu vládli zoofilové, tak Sharandon končí nejspíš šukačkou se psem, protože jde o lásku a němá tvář vás miluje oddaněji, ale naštěstí jsme toho byli ušetřeni. No nic, člověk se hned cítí lépe, že by to sám natočil líp.

Trochu divný film, na první pohled alespoň. Ale ono to má svůj jasný důvod i pointu. Drama je sice přitažené za vlasy, nicméně vše dává svůj smysl a poslání filmu je splněno bez typických klišé, což je jen plus navíc. Z toho, na jakou blbost do vypadalo, vypadl slušný průměr s tím, že to ze židle nezvedlo, ale i tak překvapilo.

"Všechno má nějakej důvod!" Tak nějak nezávisle natočeno. O osudu, karmě nebo jen o touze po změně či činu. Od počátku mne zoomující kamera a především doprovodná hudba iritovaly a nic světoborného jsem od filmu nečekal, takže to byl jasný průměr. Bylo ale podivuhodné, že posledních pár minut naprosto změnilo můj přístup ke snímku. Nebudu spojlovat, takže jen závěrem: relativní nuda, méně stravitelná režie, zato klasický Jason Segel a stále kouzelná Susan Sarandon, k tomu dramatická a pro mě z části nečekaná emotivní pointa, sakumprásk plný počet, to byl můj pocit při závěrečných titulcích (a i ta muzika už mi přestala vadit :-)

Od komedie o nějakym zhulenym flákačovi jsem si teda sliboval větší zábavu. Jeff je totiž dost nezajímavá postava, která jenom čumí do blba a blábolí nějaký zhulený nesmysly. Jako komedii bych to ani neoznačil. Našel jsem tam všeho všudy asi 3 vtipný momenty. Jason Segel a Ed Helms se tam v podstatě celou dobu jen tak plácaj od ničeho k ničemu, až se cca po hodině doplácaj někam na most, kde se najednou zpomalenej hulič Jeff promění v Davida Hajzlhofa z Pohřební hlídky, nasadí ke sprintu a bez váhání skočí z mostu do vody a začne zachraňovat nějaký lidi. Nakonec si všichni padnou kolem krku a začnou chápat, že se vlastně maj všichni strašně rádi. Naštěstí je film dost krátkej, takže se to dalo dokoukat. Jinak kameramanovi by měl někdo přerazit ruce.

Upřímná karma indie dramedie o bloudících dušičkách, místě na slunci, znameních, obsesích, duze, jednorožcích a jiné sluníčkové havěti. A ačkoliv se již může Jason Segel hrdě zařadit po bok své filmové matky Susan Sarandon do zástupu kompletních herců, na podobná malá nezávislá dramátka musíte zkrátka mít náladu.....no a já byl zřejmě zrovna naladěn na jinou frekvenci.