Je prostě báječná (2014)

Kdybych recenzi tohoto filmu bral jako projekt, napsal bych na tabuli jeho název a začal kolem něj lepit lístečky s poznámkami. Na prvním by bylo, že Bogdanovichův scénář zaujal nejen zde zmíněnéhoWese Andersona, ale takéNoaha Baumbachanatolik, že se oba podíleli na produkci. Jde o chlapíky, jejichž práci sleduji ostřížím zrakem, protože máme nepochybně podobný smysl pro humor, takže už jen tím mě tento film zaujal. Na další lísteček bych vypsal jména mých oblíbených herců, kterých se tady sešlo požehnaně a to třeba i včetně nostalgického setkání seCybill Shepherd(Měsíční svit). Zmínil bych, žeKathryn Hahnjsem dlouho nemusel, ale tady to definitivně zlomila a přesvědčila mě, že není jen držkatá komička, ale i velmi slušná herečka. A hned poté bych zmínil, že se mi moc líbilaJennifer Aniston, protože byla v roli zastupující terapeutky naprosto skvělá. Žádná romantická kopretina, jak jsme zvyklí. Další papírek by nesl poznámku o tom, že mám rád komedie z divadelního prostředí a vnímám ten "meta přesah", který do něj většinou tvůrci vkládají. I když cílí spíš na lidi z branže. Je prostě báječná, bych klidně zařadil jako dvojprojekci sFraškou...dalším to filmem, který režírovalBogdanovich. Nu, ale protože tato recenze není projekt, ale opravdu pouhá recenze, tak si mohu dovolit pouhé lapidární prohlášení, žejde o chytrou, byť nijak zvlášť intelektuálně náročnou komedii. Sice nehýří vtipem pořád,alekdyž se zvládnete už na začátku odšpekulovat(nebudete autorům vyčítat spoustu náhod, které by se v běžném světě neudály), tak vástadivadelní rozvernost může velmi příjemně pobavit. Aspoň mě tedy zvedla naládu a rád se na ni podívám i podruhé. PS: NaCluny Brown, která je ve filmu citována, se už taky chystám... byl by to další lísteček, tentokrát vyvedený v trikoloře, protože má českou stopu.

Ani zábavná nebola, ani milovať som ju nemusel, hoci bolo na výber, vlastne film nie je vtipný vôbec a to človek veril, že aspoňWilsonovito napíšu nejak lepšie.Anistondokázala, že bez dostatočnej dĺžky vlasov vyzerá podstatne horšie a staršie, ale pochybujem, že to bolo jej cieľom. Film akoby chcel ponúknuť štýlWoodyho Allenav prostitútskom svete, ale nemal na to bunky - nemal ten humor ani svižnosť v dialógoch. Nudný film o ničom.

Nějaká Isabella v pozici prostitutky vypráví novinářce svůj příběh. A my máme možnost, v komediálním ražení, se to dozvědět také. Milostný trojúhelník zase trochu jinak. V bláznivějším a užvaněnějším tempu, než by si kdo myslel. Bohužel, stala se ta věc, že vše patřičné i nepatřičné postrádá lesk a nabízí bídu. Nevraživost, naivita, ponurost a odhodlání. Hodně často se zdá, že mnozí herečtí představitelé v zájmu věci přehrávají. Tah na branku je, ale proč tak rozdivočele? Vlivem toho je dějový vývoj nepřehledný a nijak zvlášť uchopitelný. Co by mělo pobavit, se jeví směšně a ta ponurá rozdivočelost s ženskou hysterickou ukřičeností spíše vyvolává odpor. Ale jo, různé charaktery vyvolávají různé konflikty a zadostiučinění, ale když je kakofonie předností, dost málo diváků dokáže správně pochytit stav věci. Především to, co tím chtěl vlastně básník říci.

Komedie plná nečekaně náhodných setkání a prohazování vztahů nemá jiný cíl, než pobavit. A vcelku jí to jde, i když nevytváří nijak silné souznění s postavami. Zamotaná, dobře však pochopitelná, spletenice vzájemných nevěr a využívání situace má ale vtip. A tak bez obav z újmy na zdraví můžeme sledovat, jak jedna dobrosrdečná a naviní šlapka ke štěstí přišla. Z postav vyčnívá ještě s očividnou chutí zahraná sobecká psycholožka, co se s ničím nemaže, v roztomilém pojetí Jennifer Aniston. Snímek je dost ukecaný a chvílemi mi připomínal nějakého lehkomyslnějšího W. Allena. Závěru chybí větší bomba, ale co už. SHRNUTÍ: Když ti náhoda hraje do karet, může i šlapka uspět na Broadway. A nemusí to být vždcky jen na chodníku.

Filmové návraty, kterých se dopouštím, mě ne vždycky potěší. To je případ i tohoto snímku, jež v mezičase dokonce změnil i svůj název, protože já jsem ho viděl ještě jako Broadway Therapy, a tehdy mi přišel vtipný. Dnes mě dokázaly pobavit jen štěky Michaela Shannona a Quentina Tarantina, ale jinak u mě tato konverzační komedie hanebně selhala. Já přitom tento žánr můžu, filmOscar (1991)jsem si oblíbil přímo nekriticky, a právě ve srovnání s ním jsem si uvědomil, že mě zdejší vtipné situace vůbec nebaví, postava, kterou hrála Jennifer Anniston byla sice přeafektovaná, otravná, ale ne zábavná a ve finále jsem se musel dost přemlouvat, abych z původního lehkého nadprůměru neodebral rovnou dvě hvězdičky. / Poučení: Neplivej na prostitutky, jejich práce není lehká a nikdy nevíš...