Jak se nám to mohlo stát!? (2025)

Mladí snoubenci se před svatbou rozhodnou seznámit své rodiče z odlišných společenských tříd a jako dárek jim věnují testy DNA se šokujícími výsledky, které odhalí jejich skutečný původ. Potud celkem v pořádku. V druhé polovině filmu se ale na základě těchto testů začnou postavy chovat doslova šíleně, trapná situace střídá trapnější a nic nezachrání ani spolehlivá chemie Bolka Polívky a Miroslava Donutila, kteří se spolu před kamerou sešli poprvé od kultovníchPelíšků. Mrzelo mě také, že scenárista si ani nedal práci, aby správně spočítal procenta u DNA testů. Co se dá dělat.

Klasicky je na tom velmi poznat, že je scénář převzatý ze zahraničí. Je to taková bláznivá blbina, ale sem tam jsme se zasmáli. Rozhodně stačí jedno shlédnutí. No a ač mám Polívku i Donutila jako herce ráda, tady mi věkově teda vůbec neseděli. Vždyť svým filmovým ženám by mohli dělat otce a filmovým dětem dědečky. To mi přijde úplně mimo.

Tady se zase kopírovalo. Tvůrčí zoufalost u nás bohužel pokračuje a konec je zatím v nedohlednu. Jakmile se v úvodu naskočí na německou linku, tak musí být všem jasné, že to bude průser. Test DNA i jeho výsledky jsou už jen poslední hřebíčky do rakve humoru. Tak špatný film nemohla zachránit ani Lewandowska a Čvančarová už je širší než delší.

Přesně ten typ příběhu, který začíná nevinně nebo jedním malým nedorozuměním a končí chaosem, jenž by nezvládl ukočírovat ani zkušený číšník v polední špičce. Postavy zde reagují s odzbrojující jistotou lidí, kteří absolutně netuší, co dělají, ale o to víc jsou přesvědčeni, že to dělají správně. Dialogy přeskakují jako jiskry na pánvi, občas se rozhoří, občas vyšumí do ztracena a mezi tím se odehrává komedie plná drobných katastrof. Každý pokus situaci poznámkou napravit ji totiž s železnou pravidelností ještě zhorší, což je princip, na kterém stojí většina těch nejlepších, i těch jen lehce napdprůměrných, komediálních gagů. Příjemně ztřeštěná podívaná, která alespoň v první polovině určitě pobavila, i když ne vždy přesně zasáhla.

Miroslav Donutil skvělý jako vždy, Eva Leinweberová také a tím to končí. Bolek Polívka je prostě všude stejný a mně jeho herecký projev začíná být silně protivný. Čvančarová se pomalu, ale jistě přehrává do rolí "komind" a la Stella Zárvorková nebo Helena Růžičková, taková prostorově výrazná herečka, ale v komediích mi sedí.