How to Be a Serial Killer (2008)

sériový vrah mike wilson vysvětluje (nejspíš jen v jeho hlavě) pravidla pro budoucí sériový vrahy. proč zabíjet? jak se nenechat chytit? jakým způsobem zabíjet? jak utéct? k jeho killing spree si “přizve” barta, pracovníka ve videopůjčovně, jemuž tyhle pravidla ukáže v praxi. — byla to hodně černá komedie, která vás na konci donutí přemýšlet. docela týpek, ten mike… asi mu zavolám. (teda cože?) || ❝𝐓𝐡𝐞𝐫𝐞 𝐚𝐫𝐞 𝐨𝐯𝐞𝐫 𝐬𝐢𝐱 𝐛𝐢𝐥𝐥𝐢𝐨𝐧 𝐩𝐞𝐨𝐩𝐥𝐞 𝐢𝐧 𝐭𝐡𝐢𝐬 𝐰𝐨𝐫𝐥𝐝 𝐚𝐧𝐝 𝐭𝐡𝐞𝐫𝐞’𝐬 𝐧𝐨 𝐬𝐞𝐜𝐫𝐞𝐭 𝐭𝐡𝐚𝐭 𝐚 𝐥𝐨𝐭 𝐨𝐟 𝐭𝐡𝐞𝐦 𝐝𝐞𝐬𝐞𝐫𝐯𝐞 𝐭𝐨 𝐝𝐢𝐞.❞ 💀🔫(30.05.2022)

Ani pseudodokument, ani komédia, ani seminár, len mizerný scenár o dvoch somároch, ktorí za sebou zanechávajú toľko stôp, že by ich chytili za najbližším rohom. Plus znôška dezinformácií vytrhnutých z kontextu a hudba ako z porna. S nadsázkou či bez, tento hybridný bullshit sa príliš nevydaril, ale aspoň má rýchly spád.(03.03.2012)

Mám pocit, že zatraktivnění určitých závažných témat zachází mnohdy tak daleko, až je téma zneváženo, zneuctěno a zprzněno. How to Be a Serial Killer nepochybně má ambici sdělit o mysli, chování a zločinech sériových vrahů nějaká ta fakta, jenže je balí do hávu nadsázky tak trapně, až film ztrácí veškerou důstojnost. Výstupy vraha, který se stylizuje do role televizní hvězdy chápu, snad tak opravdu vidí svět. Jeho sebevědomá vyznání, jeho pocit moci, který vypadá jako zábavné machrování sympaťáka, jeho zaučování "tovaryše", které umožňuje vyjádřit pocit, jež by normálně zažíval jen uvnitř a pro sebe, slovy - nic z toho mě nepohoršuje. Proč se však musí neustále tvářit, jak je to zabíjení strašlivě komické a legrační? Proč nám ho tak co chvíli představuje i kamera, zvuk atd.? Abychom se lépe vcítili do vrahovy duše? To se mi tedy nepodařilo - naštěstí. A úplně nejhorší je ta všudypřítomná nevážná, hravá, lehká hudba. Hloupější divák film neprohlédne a proto se mu buď bude smát nebo se mu bude hnusit. Chytřejší ho sice prohlédne, ale nejspíš mu přijde primitivní.(08.12.2009)

Odporucam ako double feature s Man bites dog /1992/, neverim ze tvorcovia tohoto filmu nevideli tuto francuzsku perlicku. Obe sa snazia s nadsazkou prezentovat seriovych vrahov ako scasti charizmatickych energetickych mladikov. Oba filmy vyuzivaju kvazidokumentarne techniky a v oboch pripadoch sa to skonci - povedzme "zle".(05.10.2009)

Snesu jakýkoliv humor, ale tohle mi nepřišlo vtipné vůbec. Představovat zabíjení jako normální věc, že vlastně o nic nejde. Lidem a společnosti to prospěje. Tak tohle je hrozně zvrácené.(14.08.2011)