Horký kafe (2011)

Známy prípad súdenia McDonaldu kvôli príliš horúcej káve, tentoraz z pohľadu bežného konzumenta a nie korporácií. Osobne by som volila iný názov dokumentu, pretože mcdonaldom sa zaoberá iba okolo 20min a ostatok sú iné prípady nespravodlivosti v súdnom sektore a ako korporácie mávajú s občanmi aj sudcami.

Dokument mimo jiné vyvrací „městskou legendu“ o paní, co se polila horkou kávou a vysoudila miliony. Je fascinující, že i po shlédnutí toho dokumentu, viz naigoto, jsou lidé o tomto přesvědčeni (např. že dostala „celkem 2,9 milionu dolarů“ – dostala necelých 500 tisíc a finance chtěla na pokrytí léčby, popáleniny třetího stupně s tím, že součástí kontextu bylo, že na 700 jiný lidí si na extrémně horké nápoje již stěžovalo, nicméně až žalobě přiměla řetězec teplotu snížit – z více jak 80 stupňů, a dělat lepší víčka). Navzdory faktům pak jsou lidé jako naigoto přesvědčeni, že umělé zastropování výše odměn opravdu zřejmě přispívá v boji proti domnělému zneužívání soudního systému a korporací jednotlivci. Případ „horké kávy“ byl zneužit korporáty a konzervativci, Republikány, právě pro omezení možností žalovat – pokud tedy lékařka opakovaně pochybí a léčba dítěte, které je kvůli tomu postiženo stojí 6 milionů, dostane milion. Na to, že „spravedlnost“ dostane ten, kdo si více zaplatí (což jsou korporace), a volební systém v USA (kdy i soudci a soudkyně apod. jsou voleni, USA dojíždějí dodnes.(02.01.2026)

Jednostranost dokumentu je očividná, ale o ni naštěstí přiliš nejde - tento dokument HBO je spíš o významu amerického soudního systému a uvedení spousty věcí, na první pohled paradoxních, na pravou míru. Z pohledu Evropana přitom paradoxních dost přirozeně, ale to právě vychází ze zcela rozdílného systému soudů v USA , a de facto i systému zákonů jako takových. Pak už je věcí názoru každého, jestli mu připadá lepší socialismus a zestátněné vymáhání pravidel evropských vlád, a nebo soudní systém ve kterém se může (a měl by) silně angažovat každý občan - což pak nutně ústí i v podobné soudní pře. 7/10(24.02.2016)

Devětasedmdesátiletá Američanka si v roce 1992 vylila do klína horkou kávu a utrpěla tak popáleniny třetího stupně. Následně udělala jedinou logickou věc, kterou v USA udělat mohla - zažalovala řetězec McDonald's, u kterého si tuto kávu koupila chvíli před tím, než se incident odehrál. Dostala celkem 2.9 milionu dolarů. Dokument se staví na její stranu a na stranu všech, kterým bylo omezeno jejich právo na zažalování kohokoliv kdykoliv či jim byla snížena odměna "vyhraná" u soudu, jelikož právě kvůli takovýmhle případům diskutabilních žalob byla upravena legislativa mnoha amerických států. Stačí pár smutných pohledů nebohé stařenky či malá ukázka z každodenního zápasení v životě mentálně postiženého klučiny a soudní systém spočívající v získání co nejvíce popularity votes u poroty složené z obyčejných (čti blbých jak vypnutá žehlička) občanů opět ukazuje svou tvář.(06.01.2012)

Je dobré vidět případy, které nám médiá podstrkují jako absurdity šílenců, z jiné strany, sledovat pozadí toho všeho a dozvědět se, co za tím stojí. Dobré.(30.01.2013)