Histoires extraordinaires à faire peur ou à faire rire... (1949)

Pomerne nudné spracovanie poviedok od Poea... Teda aspoň z pohľadu dnešného diváka.

Vydarená kriminálna antológia ako s temnejšími, tak s vtipnejšími motívmi. Pričom tie vtipné by som radšej úplne vynechal, rámcový pokec policajtov rozprávajúcich si príbehy uberá na celkovej temnote. Samotné poviedky však obstoja sami osebe, sú zaujímavé, kvalitne zahrané a s dostatočne mysterióznou atmosférou, avšak pointami až tak už dnes neohúria. Najviac sa musíme zamyslieť pri tej poslednej, asi najmenej pri prvej, ktorá pôsobí nedomyslene, ale na druhej strane príjemne čierno-humorne. Najlepšie sú scény v katakombách, s tým asi bude väčšina divákov súhlasiť. 70%(03.11.2025)

Ocitáme se na policejní stanici kde jsou odvyprávěny čtyři příběhy. Hned ten první je od Thomase de Quinceyho. Zbylé příběhy už jsou inspirovány povídkami mistra E. A. POEa. Jsou to povídky Zrádné srdce, Sud Amontillada a poslední povídkou je Vrah jsi ty! Podívat se na to samozřejmě dá ale už jsem viděl lepší(a líp) zfilmované povídky E. A. POEa. 3hvězdy(25.01.2024)

Takoví „hříšní lidé městapařížského“, dle samotného literárního klasika Edgara Allana Poea... Úpřimně: pointy prvních dvou příběhů nepatřily k těm, které by mě uzemnily s pocitem ohromení, třetí povídka s cirkusákem mě zase mimo svou atmosféru výrazněji upoutala až vyústěním (což jsou důvody, proč nejsem z této antologie úplně nadšen) a čtvrtou povídku se snad nejnapínavějším mysteriózním dějem a nejlepším vyústěním zakončuje pro změnu rozsáhlé polopatistické vysvětlování celé záhady, asi jako v závěru HitchcockovaPsycha(ač tohle zde dokážu brát, neboť k stylu žánrovému filmu z takto staré éry a ještě starší doby zasazení to plně sedí a v rámci svého stylu má jisté kouzlo)... nicméně klasicky temná atmosféra v retro provedení, napětí jednotlivých příběhů, sympaticky rozehrané průpovídky mezi jednotlivými příběhy v podání skvělé čtyřky komisařů (z nichž se někteří objevují i v povídkách s případy, které zažili) ve vyšetřovací místnosti i s novým elévem mordparty či rámcové epické zpívání o zločincích, policajtech a mordech ze strany pouličního barda s flašinetem i samotných komisařů(!) přidávajících se do zpěvu... toť zlomek hlavních důvodů, proč jsem si většinou tyto „podivuhodné historky“ s převažně mně neznámými herci hodně užil... a možná na chvilku dorazí i mladý Jacques Dufilho (který si vystřihl větší epizodku zatčeného výtečníka, již zde se svou typicky svéráznou komikou).[80%](05.01.2024)

Rámcový děj, kdy si policisté vypráví o případech není zlý (a na konci z něho něco i vyplyne). Co se týče samotných povídek, tak ta první (kterou napsal Thomas de Quincey) má kvalitního vraha, ale podkopává ji nohy mizerná herečka v hlavní roli. Druhý příběh Zrádné srdce je klasika, kterou snad ani nejde zmrvit. Následující Sud vína amontilladského patří mezi to slabší, co Poe napsal, takže nelze od adaptace čekat zázraky. A taky nepřišly. Avšak na závěr přijde to nejlepší a to Vrah jsi ty!. Věřím, že v době, kdy ji Poe ve svém alkoholem nasáklém mozku vymyslel, musela svou pointou šokovat. Tvůrci ji natočili velmi slušně a samotná maska je na rok vzniku vskutku impresivní.  Takže celkově solidní počin, jen by mě zajímalo, zda to, že film vypadá jako filmy, které podle Poea natočil Universal na začátku let třicátých, je záměr či nedostatek financí. Jo a ty oficiální titulky na Netfluxu, zcela evidentně přeložené Google překladačem, jsou na vhodné tak na vytření řiti. 60%(17.10.2023)