Hadí jáma a kyvadlo (1967)

Tedy.....jako malý jsem tenhle film viděl na RTL. Z celého filmu jsem si pamatoval již jen podobnost s Poeovym slavným dílem. 
Až po přečtení recenzí zde, na CSFD, jsem si řekl, že se na to rád podívám a třeba i dokoukám. 
Nejen, že jsem film dokoukal. Já se u něj opravdu bavil. Atmosféra opravdu ponurá. Nebyly potřeba žádné speciální efekty. 
Herci možná trochu přehrávají, ale to se dá pochopit, vzhledem k době vzniku a a skutečnosti, že film nevznikl v USA. 
V dalších dvou dekádách vznikaly daleko horší počiny. Tady bych to hodnotil opravdu jako nadprůměr.
Příběh, tempo, gradace....všechno správně servírované.

Režisér Harald Reinl, známý především svými mayovkami, se se stejným tvůrčím stylem pustil do gotického hororového příběhu, do kterého povolal nejen několik známých tváří ze zmíněných mayovek, ale dokonce i samotného guru hororového filmu, Christophera Lee. Scenárista Manfred R. Köhler si vzal na paškál povídky Edgara Allana Poea, z nichž si vzal jen něco, například z povídky „Jáma a kyvadlo“ pouze to kyvadlo, a vytvořil směs, která je nakonec k Poeovým dílům dost vzdálená. Vizuální stránka a atmosférické prostředí sice špatné nejsou, ale z hororového žánru toho dohromady moc nezbylo.
 
Že Christopher Lee dostal nabídku na roli hraběte Reguly, což je odkaz na hraběte Drákulu, kterého si Lee nejednou zahrál, jistě není náhoda. Jenomže si tím Reinl jen zavařil, neboť nakonec Lee svou kritikou nenechal na filmu nit suchou. Film postrádá dramatizaci, napětí i tu děsivost, a není to dáno stářím filmu. Postupem času si prý snímek nakonec určitý kultovní status u fanoušků evropského hororu přece jen získal, ale to je určitě stejně jen ovlivněné přítomností známých herců. Film dnes působí spíše jen jemným odpočinkovým dojmem, u kterého není potřeba složitě přemýšlet.

Německo 19. století se jako kulisa gotického hororu sama nabízí. Je až s podivem, jak málo se využilo oproti, dejme tomu Anglii, nebo Nové Anglii. Lex Barker je už od Vinnetua hrdinou par excellence a tak je jasné, že ani tady nezůstane krásná dívka nezachráněna. Exteriéry i kulisy jsou krásně udělané, strašidelné a temné. Děj samotný je kopií několika klasických příběhů, ale jelikož jsem si to užil, tak mi to vůbec nevadí.

Moja záľuba v gothických horroroch ma zaviedla až do Nemecka. Väčšina kúskov tohto špecifického žánru, ktoré som doposiaľ videl, boli z americkej alebo talianskej produkcie. Bol som však zvedavý, čo mi ponúknu Nemci. S nemeckou kinematografiou nemám dobré skúsenosti, a preto som bol tak trochu skeptický. Nakoniec som sa ale pri snímku "Hadia jama a kyvadlo" (Die Schlangengrube und das Pendel), ktorý v roku 1967 natočil režisér Harald Reinl, nenudil. Old Shatterhand a Ribanna sa tentokrát štylizovali do postáv advokáta Rogera a barónky Liliany a zvládli to celkom dobre. Túto nemeckú gothiku som si užil s mierne pobaveným výrazom na tvári. Bolo to také netradičné spestrenie. No predsa len sa budem sústrediť radšej na tú americkú, prípadne taliansku gothickú klasiku. ***

Vyzývavě oblečená Karin Dor. Velice sexy! Z dětství, kdy jsem to viděl v 80. letech na Rakousku, jsem si pamatoval samozřejmě Barkerův souboj s kyvadlem a pak jsem si ještě vzpomněl na Karin ve střevíčkách, jak pěkně cupitá po trámu, který se postupně zasouvá do zdi. Tento horor, kde je asi tisíc mrtvol, dávali Rakušáci normálně dopoledne, asi jako program pro děti. Symbolika: 19:50 – 3 x 6.