Frekvence smrti (1988)

Deneuve je pscholožka radící postiženým přes rozhlasové vysílání. Když byla dítě, někdo zavraždil její rodiče a vrah byl nyní propuštěn z psychiatrické léčebny. Její dcerka je zavražděna...Psychothriller podle amerického vzoru.(50%)

Keď to v deväťdesiatych rokoch vysielali niekde na štátnej televízii, bol to pre mňa jeden z najväčších dovtedajších thrillerových zážitkov vôbec. Extra surový, krvavý a strašidelný. Odvtedy som nemal možnosť tento snímok nikde vzhliadnuť, za to som o to viac spoznal pre mňa neznámu C. Deneuve.

Výborné krimi. Síce som ho videl pred cca. 20 rokmi, no dodnes vo mne zanechalo pozitívnu stopu. Odporúčam.

Úplne obyčajný thriller, akých sa v USA točili stovky, dokonca si spomínam aj na nejaké, kde moderátorke do rozhlasu vyvolával psychopat, rovnako ako tu. Na to, kto je vrah, prídete v polke filmu a už len čakáte na motív, ktorý sa ukáže ako úplne jalový, až na smiech. Ale Ketrinka tu vyzerá zaujímavo s trochu netradičným účesom, takže kukať sa na to dá, ale nezanechá to vo mne nič.(17.12.2025)

Tento za mě vesměs průměrný až lehce nadprůměrný thriller začínající režisérky je případ filmu, jaký v době vzniku mohl divákovi u obrazovky snadno způsobit i noční můry na pár dalších dnů až týdnů a vy z toho i jistý děsivý účinek, zdařilý nápad a klasickou ikoničnost cítíte... jenže děje se tak hlavně ve dvou úderných horrorových scénách (jeden nečakaný krvavý masakr ve flashbacku a klíčový střet Catherine Deneuve s vrahem odhalujícím svou totožnost), možná ještě v několika dalších temných záblescích, které ty nejúdernější scény obklopí, zatímco zbytek na mě často dýchal dojmem tuctového TV filmu... a ten mě ani navzdory pár osobitým kladům (prostředí rozhlasového studia či ikonický hlas šíleného vraha evokující infantilní břichomluvu) nedokázal ve stejném napětí udržet po celý čas. Jednu ze závěrečných scén si nejspíš budu z filmu dostatečně pamatovat, jen se ve mně po ní probudil pocit, že podobně napínavý a působivý mohl být film po mnohem delší dobu, ač se Deneuve i Dussolier dost snažili a pokus o civilní pojetí se mi líbil. Asi není při pohledu do filmografie Élisabeth Rappeneau překvapivé, žeFrekvence smrtizůstala jediným kino filmem režisérky, která poté našla své dlouholeté místo v televizi.[65%](02.03.2024)