Volný pád (1993)

"Aren't you sorry, you didn't let me pass through your golf course?" "Now you're gonna die, wearing that stupid little hat. How does it feel?" "I am the bad guy?!" "I did everything they told me to."VynikajucaDouglesovarola, v ktorej som si ho zapamatal - teda po "instinkte" ;) Tusim, ze az po vzhliadnuti filmu som si prvykrat uvedomil, co moze uplne normalneho cloveka priviest k tomu, ze sa pod naporom roznych okolnosti moze "zlomit". 85% Odporucam, aj po 33-och rokoch stale pecka.

Akční bělošská odpověď naJednej správněa zároveň nejlepší reflexe vystřízlivění z optimistických osmdesátek, kdy Amerika vládla světu. Místo nařáchlého hrdiny sledujeme průměrného chlápka střední třídy, který nemá svůj život pod kontrolou, svět na něj zapomněl a jediný způsob, jakým je schopný komunikovat svoji nespokojenost, je skrze násilí. Ačkoliv je scénář Ebbeho Roe Smithe velmi zjevnou reakcí na tehdejší nepokoje v L.A., je zároveň překvapivě nadčasový ve svých tématech mužů, kteří si nedokážou poradit s vlastním životem. To platí nejen pro Douglasovu postavu, ale také pro Duvallova poldu Prendergasta, který má sám dost problémů. Řeší je ale jiným, společensky přijatelnějším způsobem. Jistou schematičnost Smithova scénáře vyvažuje množství skvěle ambivalentních scén a akcí D-Fense, s jehož frustracemi můžeme v jádru souhlasit, ale od určité chvíle už s ním nelze sympatizovat. Volný pád si přitom nevzal z Jednej správně jen rasově vyhrocenou atmosféru jednoho horkého odpoledne, které nezadržitelně směřuje ke katastrofě, ale Schumacher použil i několik režijních fíglů Spika Lee - některé záběry jsou vyloženě převzaté z Leeho filmu. Zároveň je to bohužel jeden z těch filmů, který si špatně vyložili nesprávní lidé a udělali z něj svou fašistickou fantazii. I přes problematičnost svého vyznění je Volný pád vrcholem kariér Schumachera i Douglase.

[3,5*]"I'vepassedthepointofnoreturn,Beth. Do you know when that is?That'sthepointinajourneywhereit'slongertogobacktothebeginningthanitistocontinuetotheend."Kriminálna dráma s nepríjemne dusivou atmosférou, naplnená bezútešnosťou až po samý okraj. Dokonale z toho dýcha tá totálna frustrácia človeka (skvelý Michael "D-Fens" Douglas ako drsný zúfalec William Foster), ktorému sa zrútil celý svet, ktorému sa pokašľalo všetko, čo sa len pokašľať môže (strata práce, rodiny, odlúčenie od dcérky, psychické problémy). Tvorcovia akoby sa do tejto snímky snažili napratať všetky neduhy sveta (OK, zúžme to na americkú spoločnosť), či už ide o patologickú nenávisť (často vzájomnú) voči všetkému "cudziemu" (v podobe prisťahovalcov, homosexuálov, či Židov), všeobecnú neúctivosť a bezohľadnosť k druhým, alebo aroganciu. Celé to zobrazenie tohto sveta je pritom dosť hraničné, zámerne prehnané, takže tie hrdinove divoké príhody z mesta občas pripomínajú nejaké apokalyptické výjavy. Čo určite filmu nemôžem uprieť, je jeho veľmi silná atmosféra, inak ale moje hodnotenie nebude celkom bez výhrad. Na jednej strane ma "bavili" všetky tie Billove šialené epizódky ("výhodný nákup" u Kórejca, výmena názorov s bandou vymletých debilov so samopalmi, atď.), na strane druhej ma ale príliš nebavila postava staršieho detektíva Prendergasta (výborný Robert Duvall však za to nemôže), aj s tými jeho problémami, osobnými (peripetie s vyšinutou ženou), či pracovnými (hlúpe pletky s kolegami na polícii, plytké vykreslenie vzťahov). Akosi mi nesadlo, že takýto "neschopný a zbabelý" policajt je čírou náhodou na začiatku toho celého (dopravná zápcha), ako jediný z celého neschopného policajného zboru dokáže ten prípad objasniť a doviesť ho až do zdarného konca s westernovým nádychom (pritom vrcholom jeho hrdinstva bolo dovtedy zrejme to, že sa asi po prvýkrát odvážil odvrknúť svojej žene). Za zmienku ešte stojí Barbara Hershey (Beth) v presvedčivom stvárnení menšej role Billovej exmanželky."Bill,listen,please.You'vegottostopthis.Youneedhelp.You'resick." "Sick?Youwannaseesick?Takeawalkaroundthistown. That's sick."

Správňácký devadesátkový thriller dlouhou dobu unikal mému oku, které si na podobných filmech ujíždí. Upozornil mě na něj táta, se kterým podobný filmy zbožňujeme. Byla jsem extrémně natěšená, že konečně uvidím někoho podrážděnýho a naštvanýho víc než sebe při hormonálních výkyvech. Začalo to slibně – kolonou, otravnou mouchou a vedrem. Přes všechny špatné nálady a vyrobený čurbes si Michael Douglas dodržel dekorum a za vše řádně zaplatil. Popravdě se mi ale víc líbil začátek, který byl zkrátka ze života. Postupně se film zvrhával na hon na bývalou manželku, dceru až po maniakální řádění Douglase, které bylo zapříčiněno spíš nějakou poruchou než momentálním diskomfortem. Navíc mě vůbec nebavila policejní linka. Škoda, kam až se film dostal, protože ze začátku se člověk mohl s jemně podrážděným Douglesem líp ztotožnit.

K tomu nemám co říct, tohle je podle mě psychologický film jak má být. Úžasná ukázka jak normálnímu muži přeskočí v hlavě a stane se z něho blázen, který je nebezpečný sobě i svému okolí. I přesto, že film je poněkud starý (1991) tak i stále je to jeden z nejlépe natočených filmu. Herecké výkony jsou prostě zahrané na jedničku. Všechny postavy mají svůj charakter, který film buduje nejlépe. Co se týče kamery tak u té se mi libí cinematické záběry, který film používá. Hodně bych pochválil práci s příběhem, je přehledný - i přesto že jsou tam dvě dějové linky, není nudný a pořád ti má co dát. Rozhodně bych film doporučil, je to jeden z nejlepších filmů, který můžete zhlédnout.