Fotbalové opojení (1997)

No, určitě stojí za to vidět takový film, zvláště pro fanouška (anglického) fotbalu. Arsenal mám rád, rozhodně nejvíc z anglických gigantů. Na starém Highbury jsem byl dvakrát počátkem devadesátek, i u nás mám klub, za který bych dýchal. Ale, něco mi na tomto příběhu nesedí, asi pravděpodobnost vztahu Paula a Sarah. Ano, protiklady se přitahují, ale když je v cestě vášeň k fotbalu, nevím. Dost blbé je, že v tomto případě vadí titulky. Člověk je místy nestíhá a průměrná znalost angličtiny tady nepomůže.

„WHU je sice průměrný tým, ale má skvělé fans...elitu. Arsenal, to jsou skvělí hráči, ale mají hodně slabé fans...“ Colin Firth jen potvrdil tuhle známou hlášku z Green Street. V nějaké zalíbení nebo protiklady jsem také neuvěřil, ani jednomu... takže u mně to nefungovalo... krom toho prostřihy s retrospekcemi byly za mne necitlivé, chyběla mi v tom přirozená plynulost, ...návaznost... Věřím, že asi nějaké fans Arsenalu nebo fotbalu dobové prostřihy zápasů potěší... nebo „fandy“ Colina, vidět ho v zajímavé roli... nebo znalce knihy.... Je možné, že jde o ultimátní britský suchar, který jsem jen těžce chytal... možná stejně jako se Firth těžce chytal jako fanoušek...:) Ale jednou to opravdu stačilo...

9/10 - Nenápadný filmeček, ale o to větší klenot britské tvorby. Kdo nebyl nikdy fotbalovým fanouškem, tak Fever Pitch úplně neocení. Kdo někdy ano, tak se v tom filmu najde (nebo aspoň v určitých pasážích, protože Paul Asworth je fakt fotbalový šílenec). Výborní Firth a Strong - a závěrečná čtvrthodina, kdy oba fandí u televize, je jednou z mých nejoblíbenějších filmových scén vůbec. Když přijde vítězný gól, tak se v tom obýváku válím po zemi s nimi :-). K tomu dobře vybrané skladby a filmu nelze téměř nic vytknout. Spolu sFour Weddings and a Funeralasi jedna z mých nejoblíbenějších britských komedií 90. let.

Sice nejsem fotbalový fanoušek, na rozdíl od Sarah mám ale pochopení pro lidi, kteří se dokáží pro něco opravdu nadchnout. Dokonce chápu, když se nadšení změní až v úchylku, takže mi byla postava Paula Ashwortha po celou dobu sympatická, na druhou stranu jsem velice dobře chápal i opozici, a celý film jsem si tak užil jako nestranný divák. Velice mě bavil nenápadný, ale výborný Mark Strong.

Fotbalovou horečku od Hornbyho jsem četl před lety a stále mám chuť si ji někdy přečíst znovu. První polovina filmu je fajn. Zapálení fotbalového fanouška, neurvalý Colin Firth a zajímavě strohá učitelka dějepisu. Ale proti předloze jsem necítil nic víc zajímavého, než je součástí běžné romantické komedie. V druhé polovině se ale konečně projevuje ten pravý střet názorů a zápal pro Arsenal. Stejně tak uvažování hlavního hrdiny a postupné opouštění svého snu trvajícího dvě desetiletí. Závěr je super a to hlavně díky fotbalovému výsledku, který jsem netušil, jak dopadne.