Flash Gordon (1980)

Hlavním lákadlem, důvod proč jsem si pustil tento film, byla hudba od mých milovaných Queenů, kterým se soundtrack tak líbil že ho vydali jako studiové album. Legendární song Flash aaaaaaa tu v intru vyzněl moc dobře, ale s odstupem filmu se jaksi Queeni vytráceli, a již nebyli tak zřetelný, ano slyšet byli, ale nějak mi tam nesedli. Co se týče akčních scén, byl to celkem chaos, nicméně relativně to fungovalo. Co jsem nepochopil byl proces vymývání mozků, ano připomnělo mi to román 1984, akorát s vesmírnými technologiemi, jenže ve filmu, jak se dovídáme tato technologie moc nefunguje. Tento film byl pro mě celkem zmatený, ale rád jsem si zavzpomínal a objasnil, co jsem viděl jako malý na klipu písně Flash a jak je to s tou hudbou. Možná jsem udělal chybu že jsem si nejdříve pustilHighlandera až potom Flashe Gordona. V HiIghlandrovi mi ta hudba Queenů sedla daleko více, a scény byly akčnější. Tohle je takový průměr...

Flash Gordon režiséra Mika Hodgese
funguje na těch nejnižších principech nenáročné podívané. Navzdory estetické a výpravné rozšklebenosti drží finální tvar pohromadě. Je v něm něco ze Star Treku (1966), něco z Čaroděje ze země Oz (1939) a hodně z jeho komiksové předlohy. Bezbřehý harém polonahých žen dokáže potěšit mužské oko. Přehnaný důraz kladený na vážnost postav, humorný podtón a zesměšňování žánrových stereotypů zase umějí vykouzlit potutelný úsměv na tváři. Opulentní scénografie a panoramata rozličných krajin sice nezapřou určitý „papundeklový“ vzhled, ale současně v sobě skýtají esenci levných komiksových příběhů a měly nepopiratelný inspirační vliv, jaký můžeme vidět u současných velkorozpočtových spektáklů z universa Marvel. Ať už se to někomu líbí či nikoliv, Flash Gordon je jedinečný filmový úkaz. Záleží pouze na vaší toleranci a ochotě vstoupit do jeho barevného světa, který překypuje fantasií, patosem, erotičnem i dětinskou rozverností. Více v retrookénku.

Od filmu Flash Gordon som nemal velke ocakavania,ale vyklulo sa z toho prijemne prekvapenie,sice je to taka rozpravka pre dospelych,ale velmi zabavna plna roznych postaviciek,hrozne sa mi pacili kostymy,hudba a cele to bolo take farebne,co lahodilo mojim ociam,ale nielen to,aj pohlad na mladu a krasnu Ornellu Muti stoji zato,cize si nemozem pomoct a udelujem pat hviezd...:⁠-⁠)

Já jsem si ponejprv opravdu myslel, že v tomhle filmovém případě jde o parodii na hrdinské a zároveň sci-fi filmy. Dosud nemohu pobrat, že to vskutku bylo myšleno vážně a co už vůbec nepochopím, že to má zde relativně vysoké hodnocení. Flash Gordon je typický produkt 80. let. Za prvé hodně béčkový, pode mě mnohdy už i céčkový. Za druhé barevný. Barvy zde hrají prim a i kostýmy celkem odpovídají roku, v němž byl snímek prezentován. I na svou dobu zde ale sledujeme hodně špatné triky a šílené podprůměrné herecké výkony. Aby byl snímek dostatečně béčkový, nesmí chybět řádný sexuální podtext, který je tu patrný téměř na každém kroku. Už samotný začátek je dost zvláštní, pak děj podivně pokračuje. Osobně považuji tento snímek za jeden z nejhorších komiksových filmů vůbec.

„A tentokrát použij i prsty..“ Nadržená princezna chce ojet pevně stavěného quarterbacka nižšího intelektu, jenže toho zajímá jen vítězství jeho týmu (rozuměj Země). Jak soap opera ze střední, ale jsme ve vesmíru, takže space! Ději se často stává, že mu chybí smysl i návaznost, tvůrci kostýmů a kulis nevyndají zpod jazyků LSD a herci se do toho obouvají tak, jak kdyby na jejich pověsti nezáleželo (mysliveček Dalton či plození chtivý orientálec Von Sydow). Vítězným touchdownem je non-stop bass riff Johna Deacona, který dokonce do akčního finále dokáže přinést něco jako napětí. Heil Ming!