Fimfárum – Do třetice všeho dobrého 3D (2011)

Třetí dávka fimfárovských pohádek je sice ve 3D, ale pořád krásně dřevěná, ručně dělaná a chytrá. Animace působí trochu temněji a stylově se přiklání k dospělejšímu publiku. Ne každá povídka je silná, ale pořád to drží pohromadě díky kouzlu klasických příběhů a té specifické české ironie.
Mrzí, že Werich už nemohl sám vyprávět, jeho hlas tu chybí nejvíc. Ale duch jeho humoru žije dál. Vizuálně bohaté, poetické a místy i mrazivé.
Ne pro každého – ale pro ty, co mají rádi pomalé pohádky s hlubším podtextem, je to trefa.

Tretia a najslabšia časť Fimfára. Poviedky máme tentokrát už len tri a i keď majú nejaké to svoje kúzlo a poetiku, nejako ma nestrhli do môjho stavu detského fantazírovania. Najmä prvá poviedka O obroch je dosti o ničom. Werichov naratív už nie je viac nosný, skôr vypĺňajúci. Temnota sa tentokrát vytratila a dospelému divákovi toho až tak veľa neponúkne, menej ako v predchádzajúcich dvoch častiach. Animácia je pre mňa opäť viac než hnusná, hudba však obstojná. Len za tri hviezdy.

Ďalší film s rozprávkovými príbehmi Jana Wericha prináša rovnako krásne šerednú výtvarnú stránku oživenú kvalitnou animáciou ako v predchádzajúcom filme. Množstvo modernizačných prvkov je ešte vyšší a sú ešte originálnejšie a to nie len použitými reáliami, ale aj postupmi. Takže za šumavskými obrami sa pozrieme vďaka dokumentárnej výprave, ktorá umožní divákovi vidieť niekoľko scén priamo objektívom svojej kamery, bábkový princ pretekár sa ocitne v záberoch s reálnymi závodníkmi a pán Rozum hádajúci sa so Šťastím reprezentovaným hipisákom má k dispozícii najmodernejšiu výpočtovú techniku. To všetko sprevádzané Werichovým láskavým humorom a britkým vtipom.

První povídka o filmovém štábu na Šumavě je naprostý paskvil, u kterého jsem okamžitě usnul. Po probuzení a opětovném přetrpění paskvilu přišla na řadu druhá povídka o třech bratrech hledajících králův klobouk. V tomto případě se tu bavíme jen o profesionálně odvyprávěné nudě. Obecně je zasazení takovýchto příběhů o královstvích, králech a jejich synech s nástupnickými právy do moderní doby naprosto nechutný nápad a mě se to silně nezamlouvá. Jako jestli se někdo směje v honbě za korunou jedoucímu princi v buldozeru nebo jeho bratru, jak jede po dálnici na mopedu, budiš. Já ne a ani mě pak nezajímá o čem že to vlastně v nějaké hlubší rovině celé je. Třetí povídka byla naopak celkem pěkná, zdařile zpracovaná, milá a je jediný důvod, proč ode mě Fimfárum 3D nedostalo odpad. Ani ten Werichův hlas už mě napotřetí nebavil. Patnáctiletá princeznička s hlasem Jana Wericha sice má pořád jakési tradiční české kouzlo, ale něco mi na tom nesedí.

Třetí díl má ode mě o jednu hvězdu méně. Sice platí stále to dobré z prvního (a druhého) dílu, ale už je to taková nastavovaná a pořád stejná kaše. Což je vidět na kratší délce. Tvůrci už neměli kde brát? To nejlepší z pohádek už bylo vybráno a možná i proto, mi ty ve třetím pokračování sedly méně. Přesto je to stále pěkná podívaná a někdy v budoucnu s dětmi se na trojku asi ještě mrknu.