Eoneunnal kabjagi cheotbeonjjae iyagi - Iwol isibguil (2006)

Přestože zápletka není nikterak originální a příběh je doslova vysvětlen, mám z filmu dobrý pocit. Atmosféra by se dala krájet nožem, a třebaže lekačky na mne téměř nepůsobí, některé v tomto filmu se tvůrcům skutečně povedly.

Příjemné odlehčení od těch klasických amerických hororů. Mezi ostatními korejskými filmy, které jsem dosud viděl, určitě vyniká.

Jedná se o první snímek ze čtyřdílné hororové mini série, kterou nám nabídla jihokorejská produkce. Ta se snaží divákům dokázat, že ne ve všech filmech se musí děj točit kolem černovlasých dívek, jenž vylézají bůhví odkud. Tentokrát si pánové tvůrci vybrali docela zajímavé téma. Tím je datum 29.února, které se zas až tak často ve filmech neobjevuje. Nápad s použitím jakési kletby, která postihuje jen určitou část dálnice, také není moc okoukaná. Bohužel musím říct, že tento film není žádná velká sláva, ale jde o čistě průměrnou záležitost. Film má docela pomalý rozjezd, který sice tvůrci okořenili navozením tajemné atmosféry, když dívka začne vyprávět svůj příběh, jenže trvá to zhruba pětadvacet minut, než to začne ve vzduchu trošku jiskřit. Dalším výrazným mínusem vidím fakt, že se mělo jednat o duchařinu, u které se však mockrát nevyděsíme. Možná to bylo nepříliš velkou zkušeností režiséra, pro kterého to byla první velká zkušenost, ale většina scén není ničím jiným, než lacinou lekačkou pro malé děti. Určitě se zde však najde několik světlejších okamžiků, jako například děsivé noční můry, které alespoň trošku zvednou hladinu adrenalinu v krvi, ale nejde o nic závratného. Asi největší slabinou však byli samotné herecké výkony. Kromě hlavní hrdinky se tu totiž nenašel nikdo, kdo by se mi nějak extra dvakrát líbil. Především pak dvojice detektivů hrála až druhé či dokonce třetí housle. Oba pánové nebyli zrovna dvakrát úspěšnou volbou a docela mi kazili požitek z filmu.(05.02.2011)

Korejské duchařské béčko, které je osvěžením do vod stereotypních amerických hororů. Bohužel jsem se u něj vlastně vůbec nebál - nebylo totiž čeho, kvůli nevhodnému použití "ducha", lekačka zapůsobila snad jen jedna a to jsem se spíš nechal nachytat od tvůrců. Jako bonus pár nevěrohodně vystupujících policistů a kvanta chyb (podle mě zbytečných). Vhodné na zabití dlouhého zimního večera, ale nic víc. Pro věrné fanoušky hororů ani to ne, protože uvidí již milionkrát viděné.(01.10.2008)

Hned na začátek vyjmenuju chyby, ať tentokrát ten komentář moc neprodlužuju:):
1) Už po několika minutách tušíte, jak to celé dopadne;
2) Role hloupých policistů celý horor trochu degradují a zesměšňují ve chvílích, kdy se začínáte pořádně bát;
3) U Korejců netušíte, jestli hrají špatně nebo naopak geniálně, protože mají úplně odlišný styl mluvení než Evropani (nemyslím teď jazyk ale prostě to maj trochu přetočené:)
No a co plusy filmu? Stačí, když napíšu, že jsem se docela bál. 29.februar je totiž i přes ty tři malé chybičky pořád několikanásobně lepší horor, než ty hollywoodské
Vřískoty a Voskové figuríny, které se k nám poslední dobou valí jako američtí turisté, kteří strávili dětství v KFCčku.(13.05.2008)