Ekodomy aneb život v rovnováze (2008)

Dokument o bydlení v souladu s přírodou a ohledem na úspory energií. Ekologická architektura zahrnuje solární domy různých systémů, budovy, které jsou konstruovány tak, aby uspořily co nejvíce energie, domy, které jsou navrženy podle nejnovějších ekologických poznatků. Forma vychází z funkcionálních požadavků energetického provozu. Charakteristickým rysem biofilní či ekologické architektury je minimalizace dopadu na životní prostředí. Zejména u rodinných domů se v současnosti setkáváme s myšlenkou vytvořit přirozené a všestranně zdravé prostředí pro život lidí. Biodomy se budují z přírodních stavebních materiálů. Vnitřní prostory umožňují přirozenou výměnu a vlhkost vzduchu, skla propouštějí co nejširší spektrum přirozeného osvětlení, eliminuje se vliv škodlivého záření vnějších a vnitřních elektromagnetických polí, minimalizují se úpravy terénu. Solární domy maximalizují zisk energie, jejím ztrátám se brání důkladnou izolací a optimální orientací místností vzhledem ke světovým stranám. Jsou používány materiály pouze z obnovitelných zdrojů, popř. musí být zaručena jejich recyklace a další použití po konci životnosti budovy. Mění se i tvářnost staveb, které nejsou chápany pouze utilitárně, ale často vysokou kvalitou architektury vyjadřují svůj význam pro současné lidstvo.Urbanistický rozvoj tedy nemusí být vždy nutně negativní a zatěžující životní prostředí či ničivý k volné přírodě. Na to poukazuje ve svém článku už před sedmi lety Karel Schmeidler. Píše mimo jiné o tom, že současné širší a reálnější povědomí ekologické problematiky ve společnosti má svůj původ v prvních výraznějších projevech ekologické a energetické krize v letech 1973-1974.V dokumentu Ekodomy aneb život v rovnováze se jeho autorky zabývají několika přístupy k ekologii jako důležité součásti současného životního stylu.