Dotek zenu (1971)

V roce 1971 filmový režisér King Hu provětral tradiční čínský žánr wu-xia (fantaskně stylizované kostýmní příběhy o nadlidsky nadaných potulných šermířích, kteří ve svobodném světě stranou vlivu oficiálních autorit bojují proti bezpráví) nádherným unikátem – tříhodinovým eposem Dotek zenu. Provádí v něm diváka různými způsoby vnímání světa od taoistického spojení s okolím až po hluboký vhled do buddhistického osvícení. Fanouškům Matrixu pravděpodobně nepřijde nepodobné, jak film mění své ústřední postavy a nabízí vyprávěcí strukturu podobnou této ikonické trilogii.

Dotek zenu začal King Hu natáčet už v roce 1968 a první část se dostala do kin až v roce 1970. V době premiéry první části se druhá ještě dotáčela a vydána byla v následujícím roce. Později Hu spojil oba díly a vznikl tak tříhodinový epos, který mísí v sobě prvky wuxia, duchařiny (předvoj Chinese Ghost Story) a dalších žánrů. První část je vyprávěna z pohledu písaře Ku, který se zakouká do mladé slečny Yang, která vypadá jako prostý člověk, ale ve skutečnosti je dcerou zavražděného císařského ministra, která je zrovna na útěku. V druhé polovině písař Ku dostane méně prostoru, až se pomalu vytratí z plátna a příběh je pak dovyprávěn z pohledu slečny Yang. King Hu si pro svoje veledílo vypůjčil několik herců ze slavného Dragon Gate Inn a tak Kua ztvárnil Shih Chun a slečnu Yang Hsu Fengová, která se v Huových filmech objevovala celkem často, a dále se to tu hemží dalšími zvučnými jmény jako Bai Ying, Tien Peng či Miao Tien. Nejedná se ale o čistokrevnou šermířovinu a začátek filmu se nese v mysteriózním opojení prokletého domu, ve kterém má strašit, což je prvek, jež se později ve filmu cyklicky vrátí. Později se děj překulí do akčnější podoby a začne pronásledování slečny Yangové císařskými nohsledy a ke konci první části a počátkem druhé už sledujeme čisté wu xia. Konec druhé části se nese už buddhistické atmosféře a dostáváme se tak k zenu, což nám název filmu sliboval. Na účet filmu bylo už řečeno mnohé, tak pouze můj malý postřeh. Co si lze všimnout, jakmile se na plátně objeví buddhističtí mniši v čele s Opatem Hui Yuanem (Roi Chiao Hung), coby ochránci slečny Yang, jakoby císařští vojáci začali mít strach a ustupovali. Pomalu až zboštění církevního řádu, který se objevil vždy (a pouze), když bylo nejhůře, je nejen oním zenovým prvkem, ale vykládám si to i jako skrytou politickou kritikou. Není náhoda, že zrovna státní (císařská) moc nic nezmohla, ba měla strach z mnichů...lze to číst jako velice dobře zakuklenou kritiku Číny a její politiky vůči Hong Kongu? Možná, těžko říct. Ať je to jak chce King Hu Dotekem zenu vytvořil jeden z nejzajímavějších wu xia počinů a i přes menší nedostatky, jedná se o velice kvalitní snímek.

UživatelJFLtento snímek popsal velmi dobře. Kdybych měl dojem z něj shrnout do pár slov, tak bych řekl magický, lyrický, duchovní. Toto je wuxia film povýšený na umění. King Hu bývá občas přirovnáván jako asijský Kubrick a to srovnání není úplně mimo. Podobně jako třeba filmBarry Lyndon, dnes po letech už si nepamatuju děj filmu, jen si pamatuju že jsem viděl něco nádherného. King Hu má dar vzít zcela obyčejné až banální zápletky, a přetavit je v něco víc, v umění. Když jsem film Dotek Zenu viděl před lety poprvé, zanechal ve mně dojem, že jsem viděl něco speciálního a ten dojem nezmizel ani po letech. Čím to je? Myslím si že je to krásou exteriérů, časté snímky přírody, hra světel, mlhy, záběry ptáků, květin. Jako by děj byl až sekundární, a on taky je.Popis děje filmu: film se odehrává za dynastie Ming, kdy moc ve státě drží eunuchové, kteří ovládají tajnou policii zvanou Eastern Depot. Jeden čestný generál získá důkazy o korupci eunucha Wei a chce to oznámit císaři, jenže je chycen a zavražděn. Jeho dcera Yang a další dva generálové z hlavního města utečou a schovají se v malém městečku, zatímco Eastern Depot je hledá. V malém městečku narazí na učence Ku, který však postrádá ambice a živí se kaligrafií a portrétováním. Ten se k nim postupně přidá a objeví v sobě vlohy pro válečnou strategii. Eastern Depot posílá vrahy a vojáky, které se daří odrážet. Tato střední část filmu je zbytečně zdlouhavá. Nejzajímavější je posledních 40 minut, kdy Eastern Depot vyšle vraha Xu. Nejmagičtější je závěrečná konfrontace filmu, kdy hrozí, že vrah Xu zabije hrdiny, ale do všeho se vloží zen buddhistický opat Hui. Celá sekvence se odehrává v nádherné nasvíceném bambusovém háji, opat je zde snímán se sluncem zářícím za hlavou. A výsledný dojem z filmu je skutečný zenový zážitek. Jakoby všechny ty světské šarvátky a boje byly zcela malicherné a podružné, a ony taky jsou. Film není dokonalý, proto dávám jen 4 hvězdičky, i když dojem z filmu je velmi silný

"Even if we're only friends, I still would like to help you." "I am afraid you, sir, are not the "duel to the death" type."Významný kung-fu film plný úžasnej bojovej choreografie, zaslúžene zaradený do zoznamu1001 filmov, ktoré musíte vidieť, než umriete. Je koncipovaný ako stará čínska legenda o záhadnej bojovníčke (preklad originálneho čínskeho názvu je "rytierska žena"), ktorou je pôvabná, ale neustále zamračená dievčina Yang. Ďalšími hrdinami príbehu sú potom mladý učenec Ku, ktorý pôsobí tak trochu ako truhlik, ale zato má za ušami a jeho prísna matka, ktorá by ho rada za každú cenu oženila (tá herečka je inak na jeho matku príliš mladá, takže to obsadenie je trochu otravné). Na prvú akciu sa síce čaká pomerne dlho (okolo 1 hodiny), ale keď konečne príde, tak stojí za to. Tých súbojov je tam potom neúrekom a sú ohromne elegantné a dokonale prepracované. Inak trochu škoda, že pomerne dosť z nich sa odohráva v noci, takže je figu vidieť. Počas prvých dvoch hodín sa vo filme striedajú nesmierne podmanivé momenty s dianím, ktoré naopak pôsobí zbytočne dosť rozvláčne. Dielo je to ale veľmi nevyspytateľné, takže v poslednej hodine sa nečakane vyberie po úplne odlišnej ceste. A to po ceste obrazovo úchvatnej, s ohromne pôsobivou, až mystickou atmosférou. Záverečné súboje s démonickým žltým veliteľom a s nesmierne charizmatickým červeným mníchom vyvolávajú zimomriavky a sú dokonalým vyvrcholením filmu (tie vidiny v závere sú úžasné). Skvelo je do filmu zapracovaná aj hudba.

Markéta Lazarová made in Tchaj-wan. Ta ikonografie, obzvláště ke konci. Je to už dlouho, co jsem si dal řádný kung-fu movie a tohle bylo na mém listě už nějakou dobu a asi bych si neodpustil, kdybych se tomu vyhnul. Ale více než kung-fu se film zabývá vlastními artistickými kvalitami. 'A Touch of Zen' si plyne svým tempem, i když má dost drasticky přepálenou stopáž, nějak to k filmu pasovalo. Spíš je to otázka čistě toho, jak moc se zrovna cítite na to být trpělivý sledovat tříhodinovej film, kde se snaží banda císařovských poskoků, která se množí v číslech a síle postupně udolat stíhanou krasavici a hrstku jejích přátel. Zkrátit se to ale definitivně dalo.