Djinn (2013)

Poslední film Tobe Hoopera a ono to působí o něco líp než poslední tvorba, ale ten konec byl víc než k smíchu. Klasicky se tu využívá takových těch duchařských standardů, takže ničím nepřekvapí, ale pokus o originalitu tu přeci jen je, akorát provedení je vcelku nudný a nemá žádný napětí ani nijak neděsí, což je u takových filmů větší průser než u klasických vyvražďovaček, které víc spoléhají na dobrý vraždy, gore a nějakou tu hlášku, strach budit tedy vlastně nepotřebují. Dal bych tři hvězdy, ale opravdu ten konec mi přišel jako absolutní píčovinka, takže o tu hvězdu přišel, pokud by člověk byl více kritičtější, dá klidně i odpad. Sbohem Tobe, dík za texaský masakr a to je za mě vše.

HOROROVÝ VÝBĚR, ZEMĚ Č.52 - SPOJENÉ ARABSKÉ EMIRÁTY- Tobe Hooper, režisér, kterého si každý hororový fanda musí pamatovat už jen kvůli Texaskému masakru, vlastně dost rychle zapadl. Sice se nedá říct, že by jeho další filmy (aspoň do konce 80.let) nebyly vyloženě neúspěšné, ale z Hoopera se nikdy nestalo takové jméno jako třeba z Carpentera, takže celkem zmizel a jeho poslední filmy jsou podle všeho jeden propadák vedle druhého. Svůj poslední film natočil kompletně v Spojených arabských emirátech, s arabským obsazením, a ačkoli nechápu tuhle volbu, řekl jsem si, že taková kombinace by byla pro seznámení s pozdním Hooperem nejideálnější. A jestli opravdu byla nejspíš neposoudím, protože něco tak generického a řemeslně střídavě solidního a až televizního mě k dalšímu jeho filmu už jen tak nepřemluví. Vždyť to vypadá jako béčkový Wan křížený s blbějším Flanaganovým bráchou a zachraňuje to jen atypické zařazení s atypickou legendou a sem tam i řemeslo. Tohle všechno vidím na takové dost upocené dvě hvězdy, ale jinak mi už je naprosto jasné, proč se to tak blbě shání - ono to opravdu nestojí za pozornost. Od jisté doby mi pijou krev horory stojící jen na lekačkách a tady jich je vrchovatá porce, možná i rekordní v počtu lekaček na deset minut. Jasně, že se sem tam nějaká povede, je nepředvídatelná a leknu se, ale já je vždy beru jen jako doplněk k něčemu scénáristicky pevnému a děsivému samo o sobě, ne že bude to nejméně důležité dominovat. Časem už jsem to jen měl jako hru na odhadování lekaček a když mě přestalo bavit i to, začal jsem se prostě jimi jen nudit. Nějaký scénář ale Djinn samozřejmě taky má, jen je tak mdlý, že ani ten za to nestojí. Navíc je i dost předvídatelný a nevím, jestli ta miliarda opakování stejného flashbacku byla ze strany Hoopera nějaký sofistikovaný fór, nebo jen pomůcka pro opravdu, ale opravdu hloupé diváky. Těžko říct, fakt nevím, ale nemyslím si, že by to byla zdařilá satira na sebe samotného jako v druhém Texaském masakru (který mi, paradoxně, přijde jako jeho nejlepším film, vážně), tohle je prostě jen typický hororový produkt, kterých ročně vznikají desítky, ne-li stovky a na drtivou většinu z nich si příští rok nikdo nevzpomene. Slabé 2*

Ten film byl strašně otravný a trapný. Od začátku víte, kdo je kdo, co kdo udělal, jak to udělal a taky jak skončí jeho život. Záběry strašně trapné, celou dobu vlastně ani nevíte, proč musíte koukat na tu halucinogenní párty, kterou zplodily arabské mozky. Konec Vás taky vůbec nepřekvapí, dokonce jsem se fakt zasmála.
Podle mě je to ztráta času.

Tak nakoniec sa Tobe Hooper so svetom filmu rozlúčil lepšie, než som čakal a Djinn, jeho posledný film, je oveľa lepší, než predposledný, béčko Márnica. Myslel som, že to bude niečo nesmierne zlé, zmätené a lacné á la Under the Shadow (tiež o džinoch), ale nakoniec sa z toho vykľul solídny, priemerný horor s dosť blbým scenárom (pracovník hotela si nevie spätne prehrať záznam z bezpečnostnej kamery?), ale tiež zaujímavým zlom (kopírujúce niektoré vlastnosti od ázijských duchov, čo je vždy pôsobivé), sympatickými postavami, nekompromisným záverom, niekoľkými príjemne nepríjemne strašidelnými scénami a parádnou výpravou v podobe luxusného mrakodrapu uprostred ničoho, večne ponoreného do hmly, postaveného z najdrahších materiálov, ale na veľmi nesprávnom mieste. Oproti Under the Shadow veľkofilm roka.

Hooperův potenciál zůstal bohužel vězet v 70. a 80.letech minulého století. Průměrná duchařina, kde místo amerických nebo asijských bubáků straší džinové, vizáží jsou však se jmenovanými totožní. Khalid přesvědčí svou ženu s komickým jménem Salama, aby po smrti jejich novorozence odjeli z USA zpět do Spojených arabských emirátů. Kdesi na kraji pouště u moře se na místě rybářské vesnice tyčí nový mrakodrap - útočiště manželského páru. Původní obyvatelé zmizeli, na svědomí je měl údajně džin...Ač duchárny nemusím, nebylo to úplně zlé. Závěr se sice propadl do halucinací, více mi však vadily zvukové efekty. Neustálé bouchání do bubnů, hrnců, třískání poklic. K vyděšení přece stačí rozpláclý pták na okně, nemusí se k tomu jako doprovod řítit lavina balvanů. Snad lehká insiprace filmy Rosemary má děťátko, Hnus a Osvícení.