Díky za každé nové ráno (1994)

Ani nevím jak se to stalo, ale tento film mě v devadesátkách minul a později jsem ho z nějakého důvodu ignoroval. Takže pro mě mírně opožděná premiéra. Přiznám se, že zprvu se mi moc nepozdávalo, aby hrály třicetileté kozy čtrnáctileté holky. A to přestože Hrzánovou i Chýlkovou považuji za skvělé herečky. Ale vcelku Šteindlera chápu...byla to cesta nejmenšího odporu a jestliže jejich postavy jako třicátnice končily, je to vlastně OK. Co mi ale hlava nebere je Český lev pro Ivanu Chýlkovou, resp. jak je možné, že její standardně solidní výkon porotu přesvědčil, ale ti samí porotcopanáci neocenili skvělého Franciszka Pieczku? Se Lvem pro Šteindlera jsem v pohodě, protože jeho režie byla spolu s herci nadstandardní. Ze scénáře se ovšem dalo vykřesat víc...některé momenty byly tak nějak nezáživné a nedostatečně ukotvené; pro příběh, dokreslení atmosféry nebo plastifikaci postav nebyly tak zásadní, aby se podílely na zbytečně nafouknuté stopáži. Chápu Pawlowskou, která  jistě chtěla ve scénáři spoustu momentů nechat...i přes závěrečné tvrzení o smyšlenosti příběhu a postav je zřejmé, že "brala z vlastních zásob", ale stříhat kde bylo. Celkový dojem je ...vyplnil jsem mezeru co se týče slušně hodnocených českých komedií, takže dobrý...ale příjemné překvapení se nekonalo. Mezi filmovou klasiku jakou jsou třeba Básníci nebo Pelíšky, se tento film nevejde.

Další z řady devadesátkových snímků, který se ohlíží do doby kdy zde vládnul bolševik, tentokrát z pohledu ukrajinské rodinyHaliny Pawlowské. Největším tahákem je fantastickýFrantišek Píčka, jehonávaly vzteku a drsná čeština jsou nenapodobitelné. Divák si vyslechne mnoho tragických příběhů, bude svědkem nešťastných lásek i vtipných průpovídek:"U nás na Ukrajině zářily křemenáče na kilometr daleko!"Ke slyšení je taktéž celá řada normalizačních hitů které zná naprosto každý, dodnes jich jsou plné étery. Říkám si jen, jestli může film něco dát i novým přistěhovalcům z východu? Těm starším možná..? Ti mladí by se při sledování spíš styděli...

Pawlowská si teda hodně věří. Chýlková byla i v telecích letech minimálně osmička. Pawlowská se tehdy sice ještě vešla do limitu těžké váhy, ale i s velkou dávkou fantazie by byla maximálně dvojka. Humor a poetika jedou na podobné vlně jako pozdější veledílo autorky Banánové rybičky, takže to skutečně není film pro každého. Naštěstí se tam objevuje řada skvělých herců.

Pawlowská ve svém scénáři přinesla sondu do rodiny s ukrajinským kořeny a tím, že ne každá rodina vypadá jako ta čeká spořádaná. Je zde spousta charakterních postav, které jsou skvěle zahrány. Kamera a zvuk je bohužel omezen tehdejší dobou a díky tomu film ztrácí glanc. Přestože je to fajn tragikomedie, která je pozvednuta zejména Ivanka Chýlkovou a Bárou Hrzánovou.

Od Haliny Pawlowské jsem toho upřímně moc nečekal, ale tento film mě náramně překvapil. Děj je trochu nesmyslný, ale tím, že je to komedie, se dá některá ta nesmyslnost odpustit. Přišlo mi zvláštní, že zde herci, kterým v té době bylo zhruba třicet, hrají mladé lidi, kteří právě míří na vysokou, ale zároveň se mi to zrovna do tohoto filmu docela hodilo. Jejich herecké výkony byly bez pochyby skvělé, obzvlášť Franciszek Pieczka to v roli otce zvládl perfektně. Prezentace celkově nebyla nic moc, ale bylo v ní několik pozoruhodných aspektů, film je rozdělený na několik částí a na začátku každé je krátká anekdota, která mě vždy pobavila. Hudba byla taky dobrá, ať už ta ambientní, nebo ta nediegetická, vždy se hodila.8/10