De Oost (2020)

Dobrý historický film by měl podle mne vyvolat zájem o to, najít si o popisovaných událostech více, zjistit co je v příběhu pravda a co fabulace. Co se vlastně tehdy dělo a co tomu předcházelo. Protože to je za prvé vždy strašně zajímavé a za druhé by se pak po přečtení pár odkazů na wikipedii mezi zdejšími recenzemi neobjevovaly otázky: co tam jako dělají ti Japonci (protože váleční zločinci ze země vycházejícího slunce skutečně vykonávali z pověření Spojenců správu Indonésie i po kapitulaci a to paralelně s Brity a Nizozemci)? Také by už nikdo nesrovnával dekolonizaci v Indonésii a ve Vietnamu (protože Sukarno a jeho nacionalisté kolaborovali za války s Japonci, zatímco Ho Či Minův Viet Minh byl od samého počátku protijaponský).                                                                                                           No a když odhlédneme od recenzí, ve filmu není ani zmínka o tom, co verbování holandských dobrovolníků a policejnímu teroru bezprostředně předcházelo. Zejména od podzimu 1945 do začátku roku 1946 totiž došlo ze strany indonéských nacionalistů k masakru až 20ti tisíc Evropanů, míšenců, Číňanů a Molučanů, pro který se vžil termínBersiap(neříkám, že k vraždění nedošlo zase v důsledku jiných předcházejících událostí … např. otrokářství Holanďani ve Východní Indii zrušili teprve v roce 1860!). +++ De Oost by si měli rozhodně pustit v Izraeli, aby viděli, jak to dopadá s mocností, která brutálně vraždí na okupovaných územích. Že etnické čistky a dobře zvládnutá protivníkova propaganda nakonec dají zapomenout i na předchozí vraždy žen a dětí...

Vcelku zaujímavý (proti)vojnový film z filmársky prakticky nedotknutej časti holandskej histórie, ktorý kritikou do vlastných radov vôbec nešetrí. S tou sebakritikou to však možno až preháňajú, a trebárs činy druhej strany tu vôbec nie sú zobrazené, a preto pôsobí scenár trocha nevyvážene. Začiatok filmu ako tak navnadí, veľkým plusom je autentické prostredie indonézskych ostrovov, a taktiež šikovná kamera, ktorá toto krásne prostredie efektne využíva. Typická atmosféra "vojnovej" džungle je hmatateľná a nechýba ani pár drsnejších scén. Z môjho pohľadu je problémom absencia akejkoľvek pravej vojnovej akcie, a bohužiaľ, postupom času ta tie neustále presuny po džungli a táboriskách stanú monotónnymi. 60%.

Johan chce odčinit ostudu, kterou na jeho rodinu uvalil otec spolupracujíc za války s nacisty tím, že se nechá naverbovat do nizozemské armády, aby pro svou vlast bojoval v daleké Indonésii a znovu tak dobyl ztracenou kolonii. Zpočátku se zdá, že z něj bude chladnokrevný zabiják, ale brzy zjistí, že někteří jeho spolubojovníci jsou ještě horší než on a to se mu přestává líbit. Silný film se zdánlivě šokujícím závěrem.

Lepšie tri. Škoda, zo začiatku to vyzeralo výborne. Mladý naverbovaný vojak prichádza do tejto holandskej kolónie, aby tu pomohol miestnym civilistom od teroru a aby si tým vyčistil svedomie aj za svojho otca. Ten v predošlej vojne kolaboroval s nacistami, čo sa dozvedáme postupne malými odbočkami a vracaním sa v spomienkach počas filmu. Zoznamujeme sa s exotickým prostredím - vojenský tábor, dedinčania, obhliadky v miestnom pralese, tržnica, krčma a nevestinec v blízkom meste, ktorý Johan navštívi najmenej tri, či štyri krát. No ale žiadna vojna, alebo aspoň boje, to stále nikde. Dočkáme sa popravovania neozbrojených dedinčanov, ale k žiadnym stretom alebo prestrelkám s ozbrojenými skupinami nedôjde, ako by tam ani žiadne neboli. Na druhej strane tento protivojnový film vykresľuje vtedajšiu situáciu dobre a vieme, čo sa tým chcelo povedať. No celý stred filmu je len taká vata, napríklad to stretávanie s prostitútkou okrem ďalšieho sklamania tiež k ničomu neviedlo. A ten úplný záver na konci filmu (jedná sa o dve či tri minúty) ten prevážil váhy na tri hviezdy, bohužial.

První 3/4 jsou takový životopisný snímek o pobytu holandských vojáků v Indii, kteří tam mají udržovat pořádek, ale nedělají skoro nic. Dost táhlé a nuda. Poslední čtvrtina, po vzniku oddílu MP, byla zajímavější, ale i tak docela monotónní. Taky tam byla ještě zbytečná dějová linka o pár let později, která jen zdržovala. S častým přetáčením to šlo dokoukat. (35%)