Ďáblův dvojník (2011)

Surový príbeh zo surovej diktatúry, a to je väčšina potenciálnych brutálnych scén vynechaná alebo rozostrená, aby bol film ohľaduplnÿ aj k neotrlému divákovi. Malý Udaj Saddám ako syn veľkého Saddáma je poriadny zmrd a stále iba čakáme, kedy mu to niekto spočíta a stále nič. Na necelé dve hodiny film toho stihne veľa v dosť veľkom časovom období, takže som sa nenudil. Len som celkom nepochopil význam dvojníka, o ktorom každý vie, ale asi to nejaký účel malo.

„Neříkávali ti, že vypadáš jako Uday Saddam Hussein? Neříkali to tak ve škole? Chci tebe, Latife. Chci, abys byl mým andělem. Chci, abys mi byl bratrem. Nic neříkej. Nech si 10 minut. Popřemýšlej o tom.“ - „Co se stane, když řeknu ne?“ - „Máš 10 minut.“A některé nabídky se neodmítají. Třeba ty, které by měly za následek rozsudek smrti pro celou svou rodinu…Nejdřív mě rušila neautentická angličtina, ale postupně jsem si zvykl. A užíval si dvojroli Dominica Coopera, který se na své postavě mohl vyřádit. Už ta přeměna v „originál“ byla absurdně směšná až děsivá. A nakonec, vše je jen otázkou přijetí své role a osudu…anebo ne? Překvapivě zajímavý film, kterému dávám solidní 4*.„Budou si myslet, že jsi zemřel jako mučedník. Chápu, že je to těžké, ale takhle to Uday chce. Nic jiného nepřijme.“ - „Má rodina bude obcházet všechny nemocnice v Bagdádu.“ - „Až se budeš dnes večer modlit, až zhasneš světla a zavřeš oči, měl by sis říct tohle. Latif Yahia je mrtvý. Zemřel v Íránu. Kéž se nad ním Bůh smiluje. Nyní jsem Uday Saddam Hussein.“

Dozvěděla jsem se něco málo o nedávné historii Iráku a příbuzných Saddáma Husajna, Cooper sehrál svoji dvojroli tak perfektně, že jsem chvílemi netušila, na kterého z „princů“ se zrovna dívám. Je to ale místy tak nepříjemná podívaná (vulgarismy v každé druhé větě, brutalita a sexuální násilí vůči ženám), že už si tenhle film asi znovu nepustím.

Život je lajna plná koksu pri ktorom Udaj Al Tikriti Husajn, povolaním syn v jednej ruke drží za vlasy vo svojom rozkroku hlavu unesenej školáčky a v druhej pozlátený kalašnikov. Na stole leží nedopitá fľaša whisky značkyDimplev charakteristickej trojhrannej fľaši... Ako to viem? Moje meno je Latíf a „dobrovoľne“ nasilu som sa stal dvojníkom jedného z najväčších netvorov tejto krajiny. Vraždy, únosy a znásilnenia sú v mojom svete na dennom poriadku. A zatiaľ kým na mňa bolo spáchaných niekoľko atentátov v domienke, že som Husajn junior, mladý Caligula si pod ochrannými krídlami svojho otca žije svoj sen. Ale príde čas, keď spravodlivosť zvíťazí a ja budem slobodný.

Tak podľa viacerých významných svedectiev z bezprostredného okolia rezidencie, ako aj od CIA je príbeh Latifa veľmi fabulovaný a vlastne jeho úlohou bolo zháňať Udajovi ženy. Ešteže to nemusel robiť aj pre Kusaja Husajna, to by možno aj besnotu mohol dostať. Pravda či fikcia, pre predaj knihy a následne filmu treba urobiť všetko a tento film skutočne ukázal toho veľa, ako to fungovalo v dome psychopata. A koľko ľudí by si určite želalo: oj keby som tak mohol byť v koži boháča s neobmedzenou mocou. A zrazu máte topánky šialenca Udaja a byť ním neprináša dvakrát dentistické výhody. Film je ale dobrou akciou o človeku, ktorý v štýle „I Will Survive“ prežil osobu, ktorú mal vo svojom živote hrať a na rozdiel od originálu nechytil záchvat šialenstva.