Creative Control (2015)

Nezávislé žánrovky, které jsou žánrem jen lehce zabarvené, mě vždycky přitahují, ale tohle žel je jeden z těch nezávislých filmů, u kterých moc nechápu, co chtějí sledovat nebo sdělit. Vždycky je tam hodně sexu, hodně nahodilého fetování, mladí atraktivní boháči se spoustou volného času a vyprávění stojí především na dialozích, které ale často jsou jen o plytkém podnikatelském či hipsterském kecání. A to vlastně ani nemá hlubší účel, prostě jen je. Není to kritika vůči takto smýšlejícím a žijícím lidem, ani je to nevyzdvihává, ani to skrze nich neukazuje na možný problém zneužitelnosti umělé inteligence... o což se to asi snažilo, když to je hlavním tématem, ale k čemu mi je sledovat to z hlediska povrchně načrtnutých postav, které jsou v horším případě otravné a v lepším jen nezajímavé. A protagonista David mi s každou další minutou stále více lezl na nervy a jen jsem mu přál, že SPOILER se všechno obrátilo proti němu, jelikož si fakt nic jiného nezasloužil.  KONEC SPOILERU Hlavní problém ale je v tom, že je to celé bez jakékoli výrazu, těžko se vyvozuje, o co se Dickinson vlastně snažil a zároveň nemá smysl nad tím přemýšlet, protože to nepůsobí dostatečně svérázně či jakkoli, řekněme, zašifrovaně na to, aby mělo cenu se tím více zabývat. Prostě mi přijde, že to chtělo být mileniálsky cool, se "snadno ztotožnitelným" vztahovým problémem jako základem všeho, ale vzešlo z toho jen vyprázdněné a nijak převrtatné poselství. Řemeslně to je sice dost solidně zpracované, plné dobrých nápadů s umísťováním kamery a prací s plány v záběrech, dokonce i sci-fi efekty tu vůbec nevypadají špatně. Po téhle stránce bych mohl hlavně chválit, aleCreative Controlje ve výsledku hlavně dalším filmem ze snad nekonečné série takových, které potvrzují, že skvělé řemeslo automaticky netvoří skvělý film. Lepší 2*(19.10.2025)

Už delší dobou mě zajímají autorské počiny režisérů a herců v jedné osobě, stejně jako alternativní, nezávislé počiny na poli sci-fi, takže jsem se od pohledu hodně těšil... a Benjamin Dickinson si mě tímhle brzy získal. Snímek oplývá velmi osobitým černobílým vizuálem, který ještě osobitěji působí v kombinaci s digitálními triky (nejčastěji vkladání chatového textu, výjevů z drobné obrazovky, ale i barevných prvků do čb. záběrů). Blízký futuristický svět v prostředí IT vývojářů zaujme nápadem s umělou inteligencí schopnou vytvářet nového milostného partnera či uměle upravovat vlastnosti reálnému. Dickinson však nezůstává v rovině nápadů jen u hlavní zápletky, ale stylizuje v rámci vykreslení budoucnosti v úvodu např. i společnost reklamních herců s nevšedními módními výstřelky, také posouvá vzhled technologie směrem k průsvitným počítačům atd... k tomu vedle futuristických interiérů vidíme občas retro uličky i nějaký ten zničený, zbouraný koutek, takže podobný kontrast jako u Fassbindera veSvětu na drátě. I přes viditelně skromný rozpočet jde zkrátka o výtvarně promakanou podívanou. Navíc má Dickinson i slušné charisma jako herec a celkově ten film v mých očích moc nezůstával ve své osobitosti pozadu ani po herecké stránce. Dějově jde o dosti bizarní vztahový příběh, ve kterém se taky co chvíli šuká a fetuje (ale to už mě po zhlédnutíLoveGaspara Noého nemohlo ve zdejším podání šokovat), přesto se někam pořád vyvíjí a také svojí bizarností dokáže dostatečně upoutat. Celkově šlo pro mě o vydařený originální film, právě pro takový pozdní večerní až půlnoční „divný“ zážitek jako stvořený.[80%](28.12.2024)

Zase jeden z těch filmů, které se snaží o sci-fi, ale využívají k tomu hlavně postavy a dialogy. Nutno ale říct, že v tomhle případě hodě kladně hodnotím formu, jak byl film natočen. Černobílý s triky je velmi povedená, stejně jako občasné použití barvy, ani to ale bohužel nevědělo k tomu, aby mě snímek skutečně bavil.(16.04.2016)

Černobíle krásné a ostré jen snímaní kamery. Herci, scénář i hudba bez barvy a v mlze.(02.12.2016)