Chuck Norris vs. komunismus (2015)

Ak ste si doteraz mysleli, že filmy produkčného domu Cannon boli pritahnuté za vlasy, tak ste sa mýlili!Chuck Norrispo likvidáciipalestínskych teroristov,vietnamských hrdlorezov,kolumbijského kartelua armády gangsterov dokázal poraziť aj režim Nicolae Ceaușescua v Rumunsku! A teraz vážne...STALO SA TO! Tento dokument ukazuje silu umenia, ktoré poznajú všetci obyvatelia východného bloku. Nikto nechcel na diskotéke počúvať kapely zo socialistického tábora a tešil sa na západné pecky. Nikto sa nebudil v noci, že zajtra bude v telke major Zeman tak veľmi ako keď zistil, že sused pustíRockyho. Zábery ako chlapci po filme vyrazia do ulíc a začnú cvičiť aby boli lepšou verziou samých seba vrážajú skoro až slzy do očí. Vieme, že ten život nebol až taký temný ako tu bolo zobrazené, ale na upútanie tento kontrast v ľuďoch (čo videli vo filmoch zo západu a čo reálne mali doma) mohol burcovať ku slobode. Pripomienka toho čo všetko sa môže zmeniť a o čo môžeme v dnešnej pohodlnej spoločnosti prísť (a čo nám nedávno ukázali psychiatrickí pacienti pri moci u nás počas tzv. pandémie). Parádny dokument!

Obsahově je dokument poněkud prázdný. Asi jedinou překvapivou informaci jsem dostal na samotném začátku, když pamětníci líčili, že televize se v Rumunsku zapínala jednou denně na 2 hodiny a žádný stálý program neexistoval. Ale samotná láska k filmu a emoce zprostředkované západními béčky, které dokázaly rozsvítit šedivou realitu nejtvrdšího komunistického režimu v Evropě, ty ze snímku tryskají.

Podnětné téma je ztvárněno poněkud nešťastným způsobem, kdy se prolínají dramatické rekonstrukce příběhu ikonické rychlodabérky a jejích kolegů s nostalgickými výpověďmi pamětníků. Přitom právě mluvící hlavy jsou zde mnohem zásadnější než snaha natáhnout stopáž rádoby napínavými intermezzy. Diváka spíš uhrane zanícenost jednotlivých pamětníků, když vzpomínají na to, co pro ně společné sídlákové videovečery znamenaly. Právě v těchto výpovědích totiž ožívá názvem deklarované téma filmu, ale i jeho různé další ohledy, včetně toho, jakou roli sehrály americké brakovky v utváření snů, vzorů i vlastního sebeobrazu dospívajících dětí jedné generace. (Viděna kratší televizní verze 55 min.)

"Kopie byly tak špatné, že jsme si představovali, co se tam (na obrazovce) děje." Také patřím ke generaci, která sjížděla filmy na videu v hrozné kvalitě a s dabingem jednoho člověka, který neintonoval. Proto mě tento polohraný dokument z období vlády diktátora Ceauşesca potěšil. Dokument z doby (ne)dávno minulé, kdy lidé skrze filmy žili své životy. K tomu jim pomáhala překladatelka Irina Nistorová, jejíž osobě je tu věnován zasloužený prostor.

vcr paradiso