Cesta do Rokycan (1981)

Konverzační komedie o manželských rozmíškách po letitém manželství. Rozmíškách, kdy obě strany brblají, zlobí se, ale vlastně se mají rády. Příběh je vlastně poměrně banální, takže to celé stojí na hercích. A tady všichni tři předvádějí herecký koncert. Nijak rozmáchlé herectví, vše se odehrává na malé ploše jednoho bytu, a o to více vynikne jejich umění. A když špičkoví herci maji k dispozici perfektně vypointované dialogy, tak to nemůže dopadnout špatně.

V roku 1981 natočil režisér Václav Hudeček, podľa scenára Miroslava Plzáka, film "Cesta do Rokycan". Hlavné úlohy v ňom stvárnil Vladimír Menšík a Iva Janžurová. Dvaja prvotriedni herci, ktorým sekundoval mladý, talentovaný Vladimír Dlouhý. To sú veľmi dobre rozdané karty. A k tomu všetkému sa jedná o excelentnú manželskú konverzačnú komédiu, ktorá sa odohráva počas vianočných sviatkov. To sú atribúty, ktoré mám rád. Preto som sa s nadšením a s radosťou vrhol do sledovania tohto postaršieho tv titulu. Čakal som bravúrny herecký koncert, profesionálne spracovanie a príjemne bláznivú predvianočnú atmosféru plnú láskavého humoru. No a presne to som aj dostal. K tomu navyše aj kus nostalgie po časoch, kedy i prosté televízne inscenácie mali naozaj vysokú kvalitu. ****

Jeden dvoupokoják, tři skvělí herci a výborný scénář z pera člověka, který má manželské vztahy skvěle nastudované. Nesledujeme jen hádku dvou manželů. Je to vánoční bitva o principy a prosazení své vůle. Něco jako spravedlnost, zdravý rozum, nebo dobrá vůle, tady nepochodí. Tady se tasí výčitky, citové vydírání, úskoky, práskání dveřmi... . Je to skvěle napsané. Zcela věrohodně a výstižně. Navíc s bezva pointou. Jestli pro mě bylo včerejšíKam slunce nechodí...zklamáni, tak Cesta do Rokycan mi to plně vynahrazuje. I s těmi přebrebty...asi bylo natáčení šité horkou jehlou, jsem se moc bavil.

Malá televizní komedie, která je malá z pohledu času, ae velká z pohledu hereckého koncertu, který rozehrají bravurně rodiče Vladimíra Dlouhého Vladimír Menšík s Ivou Janžurovou se svým synem. A přitom jde o takovou prkotinu. Prkotinu, skutečně? Však to zná každý z domu. Už kdysi obdobnou situaci řešil Luďan se svou manželkou Heduš v Homolcích, kde pojedou :). No, ale když se to náležitě vědecky, musí z toho logicky vyplynout konsekvence tomu určené :)

Navzdory mnoha zábavným momentům musím říci, že podle mého názoru Cestu do Rokycan odnesl čas a není důvod se k ní vracet. Z dnešního pohledu se k sobě lidé nechovali pěkně a kromě toho se nejedná o apolitickou tvorbu. Je to je pěkně vidět na postavě tatínka, který se jasně vyjádří, že pravdu slyšet nechce, ale rád by rozdával rozumy.