Čertova stěna (1973)
Sledovat Čertova stěna online
Přehrávač zatím není dostupný.
O filmu Čertova stěna
Svou poslední operu komponoval Bedřich Smetana v době těžkých depresí a nemoci, v podstatě osamělý, v Jabkenicích. Původní libreto romantické pohádky Elišky Krásnohorské přetvářel a dokončil je v souladu s vlastními pocity. Tíha rozpolcení osobnosti – ďábla a mnicha – se dotýkala jeho samého. Stejně tak mu byla blízká melancholie Vokova, zrazeného životem, či vášnivá touha Jarkova. Tíhu svého osudu i smíření s ním vtělil do díla, které se stalo nejen oslavou největšího citu – lásky, ale i novým kompozičním počinem, který v mnohém předběhl svou dobu. Čertova stěna je opera moderní, svým charakterem její hudba již patří do 20. století. O to hůře na skladatele zapůsobilo nedbalé nastudování v Novém českém divadle jeho prvního provedení 29. 10. 1882, které způsobilo, že obecenstvo této opeře neporozumělo a přijalo ji chladně. Již desítky let však Čertova stěna patří k ozdobám repertoáru našich předních operních scén, a působí jako vzácný šperk ve Smetanově operním odkazu. Režiséra Zdeňka Kubečka toto dílo inspirovalo před více než padesáti lety k vytvoření působivého dramatického filmového obrazu. Filmově atraktivně zpracovaná opera v plenéru (např. kostýmy vytvořil T. Pištěk) je podle dobového úzu zpívaná operními pěvci mimo obraz, v obraze pak jejich role znázorňují povětšinou herci, s výjimkou B. Blachuta, který roli Michálka i ztvárňuje.
Témata
Obsazení
Tato stránka je generována automaticky za pomocí údajů zjištěných z veřejně dostupných zdrojů a sjednocených pomocí AI ChatGPT. Uvedené údaje nejsou redakčně kontrolovány, monitorovány ani upravovány a mohou být nepřesné či nesprávné.
Komentáře (5)
Komentáře jsou vkládány jejich autory a nepodléhají redakčnímu schválení ani kontrole. Za jejich obsah odpovídají jednotliví autoři. Komentáře mohou být automaticky přebírány z dalších webových stránek.
Poslední Smetanova opera jako barevný velkofilm. Vizuálně podmanivé obrazy jsou ovšem v ostrém kontrastu s tím nejdůležitějším, tedy se zpěvem. Dobový úzus, kdy se operní pěvci před kamerou nahrazovali žádanými hereckými dubléry se (ne)jen z dnešního pohledu jeví jako naprostý omyl. V případě tohoto naoko atraktivního filmu nelze tento rozpor jakkoli přehlédnout, tím spíš, jsou-li na místo špičkových pěvců dosazeni herci třetí kategorie. V druhém plánu je zcela neodpustitelný hrubý zásah do původní partitury Bedřicha Smetany, který postavu Záviše, mladinkého synovce pána z Růže, záměrně přisoudil altovému oboru. Režisér Kubeček si ovšem prosadil jiné, nepříliš přesvědčivé řešení (toporný Kaiser). V tomto ohledu je stejně nepochopitelné obsazení Přemysla Kočího, někdejšího talentovaného barytonisty, do zásadní dvojrole Raracha/poustevníka Beneše, která je opět psána pro zcela jiný hlasový obor (bas). Opera je navíc na mnoha místech seškrtána, některé árie zkráceny či zpřeházeny... A tak jediný, kdo v tomto nerovném souboji obstál se ctí, je vynikající Beno Blachut, jehož rožmberský hradní Michálek pomýšlející na výhody plynoucí ze sňatku jeho sličné dcery Katušky s pánem z Růže, je vpravdě rozkošnou figurkou, takovou, na níž se nezapomíná.(06.12.2025)
Zdroj: ČSFD.cz (2025-12-06)Další klenot mistra Smetany, který se podařilo dostat do tv inscenace. B.Smetana, ač již hluchý, svou hudbou mistrně vystihl všechny hlavní postavy, zejména pak motiv ďábla na scéně i operou prostupující pompézní příjezd P.Voka. Rytíř Jarek v podání M.Švejdy(zpěv), charismatický P.Kočí, krásná V.Švarcová, Michálek v podáni Beno Blachuta...no prostě paráda. Tohle jsou počiny, které nikdy nezevšední a dělají radost na duši. Zrají jako víno a jsou s postupujícím časem jen a jen lepší.(21.03.2025)
Zdroj: ČSFD.cz (2025-03-21)(♫) "Jen hajej, holátko! Ha, ha! Mým budeš zakrátko! Ha, ha!"Smetanově Čertově stěně se někteří doboví kritici vysmívali a hovořili o úpadku duševních sil skladatele a o zmatenosti díla. Z mého pohledu však není pro takovýto výsměch žádný důvod. To samé se týká celé této televizní inscenace. Především bych ocenil výborné kostýmy, výpravu a lokace (např. Kokořínsko se zdejším majestátním hradem). Už jen díky tomu všemu (ve spojení s pěknou kamerou) se na tuhle inscenaci hezky kouká. Tedy s výjimkou scény, kdy se na scéně objeví pekelné příšery (smrtky), což ale mělo svůj účel. Mělo to skoro hororový nádech. Televizní zpracování jinak v případě této opery přináší jednu zásadní výhodu. Jde o proměny raracha v mnicha a zpět. Na divadle tohle musí být inscenačně složitější. Jedinou drobnou vahou na kráse tak asi je, že inscenace představuje televizní úpravu opery, tj. třeba úvodní sborová scéna v inscenaci ("Dobrý den! Dobrý den") je dle původního libreta až součástí druhého výstupu. A některé výstupy jsou trochu zkráceny. Ale jinak jsem byl hodně spokojený.(10.03.2024)
Zdroj: ČSFD.cz (2024-03-10)Ňáký lidi tu furt jenom řvou.(10.03.2024)
Zdroj: ČSFD.cz (2024-03-10)Po všech stránkách kvalitní převedení Smetanovy opery na filmové plátno. Pištěkovy kostýmy, nápaditá režie i choreografie a děj odehrávající se působivě v plenéru vytvářejí doslova pohádkovou atmosféru. Víc než příjemný divácký zážitek.(10.03.2024)
Zdroj: ČSFD.cz (2024-03-10)