Černý narcis (1947)

Jedná se o poměrně náročný film, který je otevřený mnoha interpretacím. Zkoumá témata sexuality, útlaku a náboženství, čímž předběhl svou dobu a překvapivě je stále aktuální. Je vysoce ceněn pro svou vizuální krásu, atmosféru a silné herecké výkony. Přestože jsou velmi patrné použité umělé kulisy, které prozrazují, že se nenatáčelo v horách, ale v ateliéru, profesionální kameramanská práce, navíc s technicolorovou kamerou, předčí očekávání. Však byl také film nominován na tři Oscary a dva získal. Za nejlepší kameru a nejlepší výtvarnou režii a scénografii. Pouze nominace pro nejlepší herečku zůstala neproměněna, a to pro Deborah Kerr. Britský filmový institut snímek také zařadil mezi 100 nejlepších britských filmů 20. století. Co k tomu dodat? Snad jen to, že v jádru příběhové záležitosti je chytře skryta britská kolonizace s následným nuceným úpadkem impéria. Mnoho obrazů a scén vytváří symboliku pádu britské nadvlády, k němuž došlo po skončení druhé světové války, viz scéna pádu z útesu ke konci filmu. Ale jak se režiséři Emeric Pressburger a Michael Powell nechali slyšet: „Nejsou to obrazy porážky, ale uctivého, racionálního ústupu od něčeho, co Anglii nikdy nepatřilo a čemu nikdy nerozuměla. Je to pocta plná strachu a vděčnosti.“ Což je zobrazeno v nejdramatičtější kapitole příběhu. Abychom tedy plně uchopili vše podstatné, je třeba se pozorně dívat a přemýšlet. Navzdory jednoduché vizuální stránce je film skutečně složitější, než se zdá.

Jeden z nejoblíbenějších filmů M.Scorceseho. Film je podle stejnojmenné knihy Rumera Goddena (u nás nejspíš nikdy nevyšla), převedené do filmu slavným duem Powell/Pressburger. Odehrává se někdy během Britské Indie a vypráví příběh jeptišek, které se rozhodnou otevřít misionářský klášter v Himalájích. Na začátku filmu představená jejich řádu pověří matku představenou Clodagh, ještě spolu s pěti dalšími sestrami, aby se do Himalájí vydaly a na žádost místního indického generála a v místě paláce/bývalého nevěstince vybudovaly školu a nemocnici pro místní. Na místě potkávají dobrodruha Mr. Deana, který umí místní jazyk a slouží jako jejich spojka s místními. Na začátku filmu jim řekne, že nevydrží ani do dešťové sezony (stejně jako skupina mnichů před nimi). No a pak se rozehraje drama postav. Jedním z centrálních témat filmu je erotika. Na zdích toho paláce jsou všude vymalovány scéna z Kamasutry, a Mr. Dean mezi těmi zahalenými jeptiškami běhá vysvlečený do půl pasu, a v jeptiškách začne probouzet potlačované touhy i potlačované žárlivosti. Horská izolovanost mezi jeptiškami brzy začne vytahovat věci z jejich minulosti a znovu se vyrovnávat s tím, proč vlastně vstoupily do řádu (útěk před nešťastnou láskou apod). Film je plný kontrastů celibát/erotika, světský/duchovní, východ/západ, výška/nížina, a je nádherně nasnímaný v technicolor barvách a výjimečným způsobem pracuje se světlem. Až se nechce věřit, že byl celý nasnímán ve studiích v Anglii.

Génius loci skrývajúci sa vo vysokohorskom himalájskom mieste zmieta všetkými postavami. Vetrom ošľahané sú nielen múry dávnej pevnosti, ale aj jej obyvatelia. Aj keď ide iba o štúdiovku, z filmu dýcha dobre spracovaná atmosféra. Dopomáhajú jej k tomu pekná farebná kamera a zaujímavý príbeh, v ktorom sa miesia dve rozdielne kultúry. Na jednej strane mníšky v dlhých habitoch, na druhej strane steny pokryté dávnymi maľbami neskrývane zobrazujúcimi ženskú krásu. Všetko podoprené kvalitnými hereckými výkonmi na čele s Kerrovou a Farrarom. Mladučká Simmonsová hrá síce iba tretie husle, napriek tomu je neprehliadnuteľná.

[3,5*]     Psychologická dráma o potláčaných emóciách z malebného prostredia kláštora na úpätí Himalájí. Výborná kamera prináša nádherné obrazy ako od maliara, krásne maľované kulisy dokonale zapadajú do atmosféry filmu. Film spočiatku plynie v príjemnej a zábavnej atmosfére, to sa ale postupne mení s tým, ako mníšky prichádzajú na to, že toto tajuplné miesto má v sebe zvláštne čaro, ktoré dokáže zmeniť každého. A tak postupne atmosféra naberá na znepokojivom napätí (ako od Hitchcocka), až sa dostaví neodbytný pocit, že sa niečo nutne musí prihodiť. Príbeh predstaví pomerne pestrú skupinku zaujímavých postavičiek, herecky výborne stvárnených (perfektná sestra predstavená Clodagh v podaní Deborah Kerr). V porovnaní s americkou produkciou poteší aj ľubozvučná angličtina. Zaradené v zozname1001 filmov, ktoré musíte vidieť, než umriete.

Dusivá atmosféra z himalajského orientálneho paláca, v ktorom chcú jeptišky zriadiť ošetrovňu. Všetko by bolo v poriadku, pokiaľ by na ženy nepadal neviditeľný závoj erotična. Neznáma sila ich dusí a ony začínajú spochybňovať svoje poslanie. Zaujímavý námet je oblažený krásnou kamerou, kde Technicolor zohráva veľkú úlohu.